Coufalův, Svinkův mlýn; Swinka Mühle

První zmínka o existenci mlýna je z roku 1689 - sňatek (MZA)

1695 urbář Velkomeziříčský: dědina Vídeň, Vít Svinka dává o sv. Jiří a o sv. Václavu po 1 zl. 13 kr.

1725 - další zmínka o mlýně-resp. mlynáři na něm působícím

1749 Vít Svinka, mlýn o 2 složeních

1775 Josef Bohatý, 2 složení a pila, platí 2 zl. 36 kr. gruntovní činže,  1 zl. 26 kr. vodní činže, 1 zl. 12 kr. za chytání raků, 1 zl. 10 kr. za chování psa. 18 zl. náhradou za fůrovou a pěší robotu.

1857 Jan Wolf (*1807), žena Františka (* 1811)

1880 čtvrtláník František Hlaváč (* 1818, Krásněves), manž. Františka (* 1816, Buč)

Od něho koupil mlýn rolník Vincenc Vojta, který v Olší prodal zemědělskou usedlost.

Dcera Vincence Vojty Marie (* 1891)  se provdala za Stanislava Coufala, syna mlynáže Filipa Coufala z Horních Borů.

1930-1936 mlýn a pila Stanislav Coufal

Na poč. války provedena rajoinizace, k mlýnu přiděleny Velké Meziříčí, Olší, Vídeň 1/2, Dobrá Voda, Mostiště 1/2, Závist, Lavičky. Bory oboje, Martinice, Kozlov, část Křižanova. Obchodní mletí pro pekaře z okolí.

poslední mlynář Stanislav Coufal ml. (9.4.1920 - 12.2.2003)

Od roku 1942 se ve stodole ukrývali ruští partyzáni. Stanislav Coufal ml. vyšetřován na gestapu za černé mletí, nakonec po úplatcích osvobozen.

Po válce ve mlýně ubytována německá rodina Petrových. Ve mlýně zaměstnáno 11 osob (7 při hospodářství, dopravě a na pile), pro přepravu obilí a mouky nákladní auto z UNRA.

1946 syn Stanislav Coufal ml. se oženil s Marií Říhovou z Mostišť

1947 mlýn přestavěn na 3 podlaží, po přestavbě zde zaměstnáni 3 tovaryši

1.1.1950 mlýn zastaven

1950 poslední povodeň

1956 mlýn demolován, rodina Coufalových si z části materiálu postavila domek v Mostištích čp. 80, Stanislav Coufal odešel pracovat do průmyslu