Vojtěch Mikulecký koupil roku 1765 živnost selskou s mlýnem /č.p.123/ od své matky, vdovy po Vojtěchovi Mikuleckým. Ke gruntu, jehož cena byla stanovena na 289 kop, patří kromě mlýna i 21 strychů polí, 8 strychů ladem ležící půdy a 3 strychy lesa a také „…2 klisny, 1 jalovice, Vůz, Pluch a Brány, Sekyra, Motika, Lopata, Wydle, 5 slepic a 1 kohout…“.
V roce 1792, při předání živnosti nejstaršímu synu Vojtěchovi, se dozvídáme, že již po léta je mlýn od živnosti selské oddělen a tímto zápisem se definitivně odděluje. Cena živnosti je 275 zlatých. Platy na sv. Jiří a sv. Havla 51kr, z přádla 10.. a šindel, robota s koněm a pěší.
Mlýn odevzdává Vojtěch svému mladšímu synu Františkovi za 275 zlatých. Mlynář je povinen ročně 13 dny ruční roboty a platí daň z vody 4zl 40kr. Dalším poplatkem je úrok 1zl 36 kr skládaný při sv. Václavu na statek svého bratra „pro časy budoucí“. Zvláštní je, že při zápisu Vojtěcha na statek je jeho bratr uváděn toho času na vojně a při odhadu mlýna v roce 1795 je František označen za „…Vojáka Slavného Regimentu Prinz Oranien…“. Odhad vypracovaly mistři mlynářského řemesla Jan Zavřel Rychtář Dolní Sloupnice a Matěj Podhajský, přítomen byl i rychtář Horní Sloupnice. Mlýn, „…při kterém Werk, jedna Světnice a Kuchin, jeden Chliv pro 4 Kusy hovězího dobytka, též Sklep se nachází, po bedlivém vyšetření vyšacovali na šest set zlatých rýnských…“. K mlýnu patří ještě jedna velká a jedna malá zahrada, obě za 200 zlatých. František vlastnil mlýn necelých dvacet let.
V roce 1811 byl tento mlýn v hodnotě 2700 zlatých připsán jeho vdově Veronice a to až do zletilosti jejich syna Františka.
