První president T.G. Masaryk velmi rád a často konal vyjížďky po celé zdejší krajině, z počátku koňmo nebo v otevřeném kočáře, v poslední době autem. Snad všichni zdejší lidé jej znali osobně a mnozí mají naň velmi pěkné vzpomínky. Naší obcí a jejím okolím projížděl nesčíslněkrát, ač jednou málem by ho tu bylo potkalo neštěstí. Dne 30. května 1925 v 18.30 hod. jel při své obvyklé vyjížďce p. president na koni po státní silnici v Kačici směrem k Lánům s jedním členem Hradní stráže a vrchním podkoním Jos. Krejčíkem. Když přijeli k domu Ant. Koláře č.p. 25 lekl se kůň, na němž seděl president malého chlapce, jenž vyběhl z ulice a počal couvat napříč přes silnici až před domem p. Koláře sjel zadníma nohama do silničního příkopu asi 1 m hlubokého. Kůň se zabořil zadníma nohama a svalil se a to tak, že levou stranou zadku byl opřen o opačnou stěnu silničního příkopu ležel na levé straně a přední nohy měl na kraji silničního banketu. Pan president při pádu koně spadl a to tak, že pravou nohu měl pod břichem koně. V důsledku toho nemohl p. president z podkoně sám vylézti a lze jen děkovati tomu, že kůň po pádu zůstal v poloze, jak do příkopu padl, nesnažil se sám vstáti a tím uchránil p. presidenta od zranění. Případ pozorovali ze vzdálenosti asi 30 kroků z druhé strany silnice Frant. Franěk č.p. 43, Václ. Marek č.p. 38 a K. Müller č.p.46. Ti přiběhli na pomoc a společně s mlynářským pomocníkem V. Drobným a mlynářem Haklem č.p. 94 vyprostili p.presidenta s pod koně, přičemž vrch.podkoní přidržoval koně by p.presidenta nezranil. Mlynář V. Hakl se nabídl, že p. presidenta odveze k lékaři, ten však odmítl s poznámkou, že mu nic není. Ve mlýně si umyl ruce, vrch. podkoní mu očistil šaty, ihned nasedl na koně a odejel do Lán. Na výslovné přání presidenta nebyla nehoda vyšetřována ani v časopise uvěřejněna.
