Jít stále starou vyšlapanou cestou jako mlýnský osel.
(německé přirovnání)

Podhorský, Korábův mlýn

Podhorský, Korábův mlýn
225
Pod Horou
Ústí nad Orlicí
562 01
Ústí nad Orlicí
Ústí nad Orlicí
49° 58' 13.8'', 16° 23' 19.4''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn zde stál od 16. století až do r. 1896, kdy vyhořel a na jeho místě byla postavena městská elektrárna.
Mlýnská budova byla vyznačena na stabilním katastru jako zděná, zbylé dvě stavby dřevěné. Dvůr byl trojstranný, s průjezdem do dvora. Příjezdová cesta vedla pouze k mlýnu.
Třebovka
nepřístupný

Obecná historie:

     V Ústí nad  Orlicí bývaly od pradávna dva mlýny: "Podhorský a "Kamenný" později zvaný "Panský".

     Nejstarší dosud známý doklad o existenci mlýnů v Ústí nad Orlicí máme z roku 1547, zapsaný v knize "Registra, v níž se zapisuje prodej gruntův všelijakých na panství lanškrounském i také landšperském, též také rukojemství" - založené roku 1538.

"Letha 1547 v outery velikonoční dány jsou na rukojmě osoby níže psané, zejména tyto: Filip Šlechtův, Lukáš Kozlův, Marek Cibulka švec, když jsou proti jeho Milosti Pána svévolně jse toho dopustili, tak že jsou vrše, kteréž sládek v řece u mlejna kladl, posekali" - atd.

Z obsahu zápisu nevíme, u kterého mlýna vrše (t.j. proutěné košíky na chytání ryb) v řece u mlejna "posekali". Podle všech znaků spíše u mlýna "Podhorskýho".

     Dosud z knih městských nejstarší známý majitel mlýna "Podhorského" připomíná se k roku 1555 mlynář Hanuš. Vdova a děti po Hanušovi pozůstalý, obdržely podíly z mlýna prodaného roku 1566: "Letha Panie 1566 v outery po Nandebevzetí Panny Marie koupil jest Jiřík, syn Václava Michalova, mlejn Podhorský s zahradou a lukami a hory (lesy) oboje za 400 kop míš. Co se dotýče závdavku, ten podle rozdílů což se toho podle jiných sirotků potůstalých po týmž nebožtíkovi Hanušovi mlynáři a Kateřině manželce jeho dostane, v závdavku sobě poráží (ponechává). Placení při každém soudě, úroky po 12 kop míš. počnou letha 1568. V takovej statek s tím vším příslušenstvím jest Jiříkovi, jakož nebožtík Hanuš mlynář toho v držení byl puštěn." (Gruntovní kniha z r. 1566).

     Jiřík, syn Václava Michalova, nový majitel mlýna pojal za manželku Kateřinu, vdovu po mlynáři Hanušovi. Díl dědický, který Kateřina, manželka jeho z mlýna dostala "sobě poráží", t.j. závdavek splácí podílem manželky a teprve ze splátek dostanou podíly dědicové (sourozenci ostatní).  Smlouva svatební byla uzavřena téhož roku v úterý před Nanebevzetím Panny Marie. (Knha Gruntovní z r. 1566).

     V neklidných dobách třicetileté války byl mlýn zničen a mnoho let byl v troskách. Teprv r. 1646 byl obnoven Jakubem Korábem. Korábové byli v mnoha generacích mlynáři. Jeden z nich, také  Jakub, koupil tento Podhorský mlýn v roce 1716. Po něm držel mlýn jeho syn Antonín Koráb s manželkou Dorotou. Měli dva syny: Františka Xavera, nar. r. 1762, kterému bylo určeno stát se lékařem a Ignáce, jenž převzal mlýn. František Xaver, obrozenecký lékař a český vlastenec, zřídil u Podhorského mlýna mezi Třebovkou a strání za mlýnským náhonem (podle vzoru tehdejších zámeckých zahrad), velkolepou  zahradu zvanou po svém zakladateli  "Korábovka".   Ta zdobila Ústí třicet let, zanikla v roce 1844 při stavbě železnice.

      Městská rada ústecká koupila mlýn "Podhorský" dne 11. července 1900 z 19.000 zl. rak. a zřídila z něho elektrárnu. Podhorský mlýn  tak rozsvítil Ústí nad Orlicí. Východočeskému Svazu elektrárenskému v Pardubicích pak prodala elektrárnu za 460.000 Kč dne 28.února 1938.

 

Z Letopisů kraje a města Ústí nad Orlicí

O starých zápisech na mýny v Ústí nad Orlicí

Národní knihovna Praha, Knihovna  Městského muzea Ústí nad Orlicí

 

 

 

    


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1547 - 1. zmínka o mlýně

1555-1566 mlynář Hanuš

1566 Jiřík, syn Václava Michalova, nový majitel mlýna pojal za manželku Kateřinu, vdovu po mlynáři Hanušovi

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

V neklidných dobách třicetileté války byl mlýn zničen a mnoho let byl v troskách.

Teprv r. 1646 byl obnoven Jakubem Korábem. Korábové byli v mnoha generacích mlynáři. Jeden z nich, také Jakub, koupil tento Podhorský mlýn v roce 1716. Po něm držel mlýn jeho syn Antonín Koráb s manželkou Dorotou. Měli dva syny: Františka Xavera, nar. r. 1762, kterému bylo určeno stát se lékařem a Ignáce, jenž převzal mlýn.

1651 Soupis poddaných podle víry - mlýn Jeho Milosti Knížecí: mlynář Jan Koráb (45 let), svobodný, manželka Barbora (26), poddaná, synové Jakub (16) a Jiřík (14), dcera Káča (14), všechny děti svobodné, tovaryš Martin (20), sirotek, učedník Marek (19), všichni ve mlýně katolíci

Městská rada ústecká koupila mlýn "Podhorský" dne 11. července 1900 z 19.000 zl. rak. a zřídila z něho elektrárnu.

Mlýn Pod Horou byl postaven v 16. stol. V r. 1896 vyhořel. Ústecká městská rada ho koupila v červenci 1900 a zřídla z něho vodárnu a elektrárnu, kterou město provozovalo až do února 1938. Pak ji prodala Východočeskému Svazu elektrárenskému v Pardubicích. Komín elektrárny byl stržen v červenci 1939.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

 Východočeskému Svazu elektrárenskému v Pardubicích  prodalo město elektrárnu za 460.000 Kč dne 28.února 1938.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Komín elektrárny byl stržen v červenci 1939.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Koráb

Historie mlýna také obsahuje:

1555 mlynář Hanuš

1566 Jiřík Michalův

1646 Jakub Koráb

1651 Jan Koráb

1716 Jakub Koráb

Antonín Koráb

Ignác Koráb

1900-1938 město Ústí n/O

1938 Východočecký svaz elektrárenský

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      městský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
        Podhorský mlýn je písemně doložen k polovině 16. století. Městská rada ústecká koupila mlýn "Podhorský" 11. července 1900 z 19 000 zlatých rakouských a zřídila v jeho areálu městskou tepelnou elektrárnu.
              Žádná položka není vyplněna
              Zaniklý
              • výroba elektrické energie
              Elektrárna byla vybavena dvěma lokomobilami, 1. typu Umrath s roštem Křídlo a výkonem 80 ks a 2. typu Brand & Lhuillier s roštem křídlo a výkonem 150 ks. Elektřinu vyráběla dvě stejnosměrná dynama o výkonu 70 kW, 1. od firmy Siemens & Schuckert z roku 1920 a 2. od firmy ČMK z roku 1922. Elektrárna disponovala dvojí akumulátorů, oba o 130 článcích a 1. o kapacitě 297 Amph a 2. o kapacitě 399 Amph. Východočeskému Svazu elektrárenskému v Pardubicích pak prodala městská rada elektrárnu za 460.000 Kč dne 28.února 1938, tehdy byl pravděpodobně ukončen provoz elektrárny.
                Popis
                Popis
                Typparní stroj, lokomobila
                StavZaniklý
                VýrobceBrand a Lhullier, Brno
                PopisElektrárna byla vybavena dvěma lokomobilami
                1. typu Umrath s roštem Křídlo a výkonem 80 ks
                2. typu Brand & Lhuillier s roštem křídlo a výkonem 150 ks.
                Typparní stroj, lokomobila
                StavZaniklý
                VýrobceBrand a Lhullier, Brno
                PopisElektrárna byla vybavena dvěma lokomobilami
                1. typu Umrath s roštem Křídlo a výkonem 80 ks
                2. typu Brand & Lhuillier s roštem křídlo a výkonem 150 ks.
                Typdynamo
                StavZaniklý
                VýrobceSiemens & Schuckert
                Popisdvě stejnosměrná dynama o výkonu 70 kW
                1. od firmy Siemens & Schuckert z roku 1920
                2. od firmy ČMK z roku 1922
                Historické technologické prvky
                Žádná položka není vyplněna

                Žádná položka není vyplněna

                Základní obrázky

                Historické mapy

                Obrazy

                Historické fotografie a pohlednice

                Současné fotografie - exteriér

                Současné fotografie - vodní dílo

                Vytvořeno

                5.5.2013 22:56 uživatelem Hana Klimešová

                Majitel nemovitosti

                Není vyplněn

                Spoluautoři

                Uživatel Poslední změna
                Rudolf (Rudolf Šimek) 10.10.2014 14:18
                Jarmila 12.10.2014 22:53
                doxa (Jan Škoda) 2.10.2025 00:17