Bulíčkův, Rajských, Horní mlýn

S názvem „Horního mlýna“ je také spojována nejstarší dochovaná písemná zmínky o obci Polepy obsažená v nejstarší kolínské městské knize, kde se píše, že „Bratři Fritzko a Kuntzman, mlynáři v Polipech, koupili řečený mlýn v Polipech a přijali jej z rukou rychtáře na plném soud. Léta Páně 1343 osm dní před Michaelem.“ V průběhu středověku a raného novověku měnil mlýn velmi často majitele-nájemce, byli jimi z velké části kolínští měšťané. Na přelomu 16. a 17. století se dostávají do majetku města Kolína.(MM,ŠJ)

1651 Soupis poddaných podle víry - ve městě Kolíně uvedeni bez bližší lokalizace:

1) mlynář podruh Řehoř Pekelský (40 let), manželka Anna (38), oba katolíci

2) mlynář soused Jan Zvara (30), manželka Kateřina (19), oba katolíci

3) mlynář soused Jakub Zahálka (30), manželka Dorota (20), oba katolíci

4) mlynář hospodář Václav Zvara (29), manželka Kateřina (35), dcera Lidmila (16), syn Václav (3), všichni katolíci

5) mlynář podruh Jiřík Procházka (63), manželka Kateřina (53), oba katolíci

V r. 1838 vlastnil mlýn Franz Schirel.- (zkopírován - HŠ)

Mlýn je uveden v kupní smlouvě z r. 1630, kdy Kolín prodává velkou část svých statků Hanušovi de Vitte z Lilienthalu, holandskému bankéři a blízkému spolupracovníkovi Albrechta z Valdštejna. V berní rule z r. 1654 o něm již zmínku nenacházíme. Horní mlýn se připomíná až r. 1676, kdy ho kupuje Matěj Stehlík. V té době již patří (stejně jako veškeré polepské jmění) do majetku nedalekého červeno-pečeckého panství. A zřejmě zároveň v této době dostává barokní podobu, kterou si zachoval až do 20. století. K r. 1725 se zaznamenává zbudování hráze a rozsáhlého rybníka. Mlynář z Horního mlýna Jan Kořínek si pořídil v r. 1789 dnes již zbouraný dům čp. 92 v Pražské ulici.(MM, ŠJ)

V r. 1838 vlastnil mlýn Franz Schirel.

Původní č. p. bylo 36.

Prvním starostou obce se stal v r. 1850 právě mlynář z horního mlýna, František Šiler. V 19. a 20. století zanechal na horním mlýně asi největší stopu rod Rajských. Např. Čeněk Rajský byl starostou obce dokonce dvakrát (v letech 1893 – 1896 a 1899 – 1902). Mlynářský rod Rajských se pokoušel i podnikat, nedaleko „Horního mlýna“ vznikla malá cihelna, ta ovšem již v 80. letech 19. století zanikla. Systém vodního napájení byl dle vodní knihy zbudován r. 1890. Nahradil povodní protržený rybník, který pocházel již z r. 1725. Po novodobé přestavbě zaručoval přívod vody na kolo „pevný zděný přepadací jez“, jeho vrchní práh měl 11,3 m, od jezu vedl dlouhý náhon do nádržky-rybníka. Stavidlo na rybníce mělo okenici 0, 83 m širokou a 0, 72 m vysokou. Žlab svádějící vodu od stavidla ke kolům měl šířku 1, 34 m. Mlýnská kola jsou ve vodní knize zaznamenána tři, každé s průměrem 4. 05 m.(MM,ŠJ)

V r. 1930 Josef Bulíček. Původní č. p. bylo 36. - (zkopírován - HŠ)

1939 - nájemce František Zdeněk (RR)

V období státního socialismu mlýn chátral. Dne 5. 7. 1972 byl za pomoci buldozerů zbourán. I přes novodobé technické inovace si mlýn až do svého zbourání v r. 1972 zachoval z velké části barokní podobu. (MM, ŠJ)