Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Někdy před rokem 1754 vystavěl Petr Horák v Borové nový mlýn „…na půdě patřící k záduši Heřmanský…“. Po jeho smrti jej spravoval Matěj Šipka, který se přiženil k vdově Horákové. V roce 1754 koupil mlýn od svého otčíma Jiří Horák za 300 kop. Nový mlynář platil ročně 4 kopy nájmu, k záduši Heřmanský 6kop a do důchodu zámeckého po 2 kopách.436 Již za čtrnáct let převzal mlýn od svého otce Václav Horák. Ještě téhož roku však Václav umírá a mlýn kupuje Jan Podhajský.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Strnad
- Horák
- Šipka
- Podhajský
Historie mlýna také obsahuje:
před 1754 Petr Horák
Matěj Šipka
1754-1768 Jiří Horák
1768 Václav Horák
1768- Jan Podhajský
1939 - R. Strnad (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
