Roku 1651 je uveden Mlejn u pivovaru Skalyckého. Mlynářem je zde Lukáš Štejma (věk 44 let) a spolu s manželkou Anyžkou (42 let) mají 4 děti.
Prameny: výzkum Václava Černohouse - Soupis poddaných podle víry z roku 1651
Ve Skalici v místech "pod hradem", tedy pod bývalou velkoskalickou tvrzí, stával vodní mlýn, původem starý, který měl od svého založení asi takovou velikost a zařízení, jako pozdější mlýn panský, postavený roku 1723. Měl čtyři složení a krupník čili holendr. (Poloha velkoskalické tvrze je však dosud nejasná, mohlo se jednat i o 1,4 km výše položené tvrziště, později zvané Koldovka - jšk.)
Nedlouho po r. 1723 postavila vrchnost na řece Úpě Panský mlýn o 2 mlýnských kolech, pálenku a pilu.
Mlýn stával pod městským pivovarem, k němuž pravým koncem těsně přiléhal, a jezdilo se k němu cestou mezi pivovarem a zahradou při domě č.p. 67. Dále se uvádí, že po levé straně při této cestě blíže k mlýnu stávala sladovna.
Nedlouho po r. 1723 postavila vrchnost na řece Úpě Panský mlýn o 2 mlýnských kolech, pálenku a pilu.
Mlýnská kola byla napájena vodou řeky Úpy a za mlýnem se užitá voda vracela zpět do řeky. Starý panský mlýn byl pronajímán, mlelo se v něm obilí panské, ale i pro drobné hospodáře, pekaře a krupaře, s obilím sem zajížděli hospodáři větší i menší, aby si nechali semlít pro domácí potřebu, a zpracovával se tu také slad pro místní pivovar.
V tomto období se mi podařilo v matrikách farnosti Česká Skalice dohledat k roku 1826 jméno mlynáře, byl jím František Jiříček, který byl zřejmě pouze nájemcem mlýna.
Na mapě Ind. sk. je uveden v roce 1840 Jeřička Franz, (RŠ)
Velké povodně v České Skalici: 11.7.1829, 24.1.1834 a 19.6.1843.
