Lukášův mlýn

Dalším z mlýnů na potoce Velká byl Lukášův mlýn ve Zlatníkách. Prvním nám známým mlynářem ve Zlatníkách byl Marek Weiss (* 18. dubna 1698), který zemřel ve Zlatníkách 10. dubna 1738 ve 40 letech. Marek byl synem hlavnického mlynáře Jiřího Weisse a 4. března 1728 se v Hlavnici oženil s Annou Terezií Birkhanovou. Ze zápisu v gruntovní knize obce Zlatníky se o mlýnu dovídáme, že jej dne 8. prosince 1744 prodala ovdovělá mlynářka Weissová mlynáři z Opavy Petru Klimetzkému za 250 zl. rýn. Mlýn měl tehdy 2 složení a ležel proti jaktařským hranicím. Roční činže ve výši 16 tol. sl. platil mlynář ve dvou termínech (o sv. Jiří a o sv. Michaelu). Dne 12. listopadu 1769 prodal Petr Klimetzký zlatnický mlýn za 300 zl. rýn. svému zeti Jakubu Vavrečkovi. Dále se na mlýně zmiňují mlynáři Jakub Zondla a Ondřej Kupka. Až 24. června 1784 koupil mlýn Jakub Böhnel za 705 zl. Po něm následoval Jan Böhnel, který mlýn získal 20. dubna 1820 za 500 zl. v. m.
Dalším mlynářem se stal František Lukáš, který mlýn koupil za 2000 zl. v. m. Než přišel František Lukáš do Zlatník, byl mlynářem ve Vehovicích (dnes Wiechowice v Polsku). Poprvé se oženil s Janou, dcerou Josefa Špachovského, sedláka v Milostovicích a podruhé s Janou Bučkovou, dcerou sedláka ze Zlatník. Všechny čtyři děti narozené během prvního manželství zemřely hned při porodu, a tak se jeho nástupcem stal prvorozený syn z druhého manželství Josef Lukáš (* 9. února 1832), který převzal mlýn 20. prosince 1849 za 1200 zl. Josef se 5. července 1853 oženil s Juliánou Uvírovou ze Zlatník. Josef Lukáš žádal v roce 1857 o povolení postavit na svých pozemcích u slavkovských hranic větrný mlýn. Žádost zdůvodňoval tím, že má málo vody, a proto dlouhé týdny nemůže vůbec mlít. Bohužel nevíme jak byla žádost vyřízena.
Po Josefovi následoval jeho nejmladší syn Edmund Lukáš (* 9. června 1866) ženatý s Marií Mičkovou. Josef se zmiňuje jako mlynář ve Zlatníkách ještě roku 1911. Roku 1930 byl mlýn poháněn francisovou turbínou o výkonu 4,44 kW a vlastnil jej mlynář Lukáš. Mlýn přestal mlít po roce 1948 a v dnešní době slouží budovy bývalého mlýna jako sklady.

(Pavel Solnický)