Po zrušení poddanství v roce 1848/9 si poddaní vykupovali od správy velkostatku Hluboš své povinnosti – roboty, platy váznoucí na pozemcích atd. V březnu 1864 koupili manželé Jan a Františka (roz. Hesová) Soukupovi od Jana a Marie Sim(m)erových z Hluboše č. 20 od jejich hospodářství louku řečenou Na Kluzích za 560 zl. a v dubnu 1864 od Václava Maršíka z Hluboše č. p. 47 louku též Na Kluzích za 1023 zl. S povolením Okresního úřadu Příbram si zde hned postavili mlýn o dvou kolech, který dostal č. p. 84 (a to bylo zřejmě zrušeno při převedení mlýna mezi rekreační objekty za socialismu).
Do pozemkové knihy Okresního soudu Příbram byl mlýn ale zapsán až 15. 1. 1867. Měl tehdy hodnotu 10 281 zl. 5 kr. Ve vodní knize Okresního úřadu Příbram mu byla přidělena vložka č. 63.
O tom, že Soukupovi žili v mlýně nejpozději od ledna 1865 (ale spíš již v roce 1864), a že to byli mladí lidé, svědčí to, že jim tam v lednu 1865 zemřela dvouletá dcera Marie na zápal plic. V červnu 1867 jim tam zemřel dvouletý syn Jan na ochrnutí plic. Skoro by se mohlo zdát, že poloha mlýna ve vlhkém úzkém údolí zvaném V Zabitém - název pochází už z husitských válek - je tak trochu nomen omen.
Soukupovi měli spoustu dluhů, třeba převzali i pohledávky na koupených loukách z doby vyvazování gruntů 1850, a tak mlýn v létě 1873 prodali manželům Jindřichovi a Antonii Rmoutilovým. V roce 1905 byla majitelkou mlýna Božena Reinerová, k roku 1910 Josef Zvěřina a pak Alois Medal.
(PhDr. Věra Smolová, archivní materiály jsou uloženy v SOkA Příbram)
