Qui fugit molam, fugit farinam.
(latinské přísloví)

Nový, Prokopcův mlýn

Nový, Prokopcův mlýn
14
Nerestce
398 04
Písek
Dolní Nerestce
49° 29' 50.1'', 14° 3' 53.2''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Pěkně dochovaný mlýn z druhé poloviny 19. století
Skalice
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1341 král Jan Lucemburský dal svému manovi Janu Ubislavu právem zákupným ves Nerestce se dvěma mlýny

15. stol. manský dvůr, náležející k hradu Zvíkovu se dvema mlýny

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1623 Žákovský mlýn

1760 emfyteuticky zakoupil Pavel Klouček

vyměnil s Františkem Žáčkem za mlýn v Krsicích

1762-1784 Václav Žáček (+1784) s ženou Alžbětou, 2. manž. Terezie roz. Pajerová (1756-23.12.1793)
https://digi.ceskearchivy.cz/cs/5607/240/1567/2708/66/0
1.1.1781 se jim narodil syn Josef

24.7.1806 si v Pozděrazi bere za ženu mlynářovu dceru Alžbětu Kirbizovou
https://digi.ceskearchivy.cz/cs/4649/14/928/1467/83/0

05 1784 vdova Terezie se provdala za Václava Králíka (*1757), syna krsického mlynáře

1788 Šimon Žáček (syn Václava) s Evou, dc. mlynáře z panství Český Krumlov

mlýn oceněn na 400 zl.

robotní povinnost 104 dnů potažní a 3 dny o žních, povinnost 1 fůry k vožení ryb při výlovu rybníků

1803 Šimon Žáček prodal mlýn Janu Vaňkovi, měšťanu z Bavorova za 9330 zl.

 k mlýnu náleží 21 strychů polí a 3 str. luk

robotní povinnost navýšena na 156 dnů ročně a 4 dny o žních

do Čimelic a Mirovic musí odvádět farní desátek půl žejdlíku másla z každé krávy, učiteli po 1 snopu žita, pšenice a ovsa 1x za rok

1807 Jan Vaněk prodal mlýn sedláku Vojtěchu Vošahlíkovi z Horních Nerestců za 9525 zl. (manž. Zuzana roz. Jelínková z mlýna v Horosedlech), svůj statek v Horních Nerestcích prodal Josefu Ptáčkovi z Letů

1819 převzal syn Josef Vošahlík (*1796) s Marií Annou (*1798), dc. Josefa Pavelce, rychtáře v Horních Nerestcích, mlýn oceněn na 1900 zl., dluhy činily 1200 zl., nevěsta přinesla 700 zl. věna

1838-1843 nájemce Václav Hruška s manž. Kateřinou

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1854 převzal syn Matěj Vošahlík s Apolenou, dc. učitele v Pohoří.

Mlýn oceneněn na 3945 zl, dluhy činily 2245 zl., nevěsta přinesla věnem 2000 zl., novomanželé však 1855 nuceni vypůjčit dalších 2000 zl. na radikální přestavbu mlýna a výkup z poddanských povinností

1862 manželé Vošahlíkovi mlýn prodali Františku (*1840) a Marii (*1841, dc. sedláka Jana Říhy ze Smetanovy Lhoty) Prokopcovým z Pilského mlýna v Sedlici za 26.000 zl.

1.8.1866-1.8.1872 nájemce Josef Kanda za 800 zl. ročně

07 1906 převzal syn František Prokopec, vyučený mlynář s Antonií roz. Voračkovou, dc. sedláka z Rovné, postupní cena 20.000 K, dluhy 9704 K, věno nevěsty 4000 zl., zbylých 6296 ve splátkách, rodičům budou odvádět naturálie dle výměničné smlouvy

1910 ve mlýně 2 mlynářští (synovec Josef Prokopec a Karel Souhrada z Varvažova, 2 čeledíni a 2 služebné), chovají 2 koně, 6 ks hov.dobytka a 4 prasata

1921 ve mlýně 1 kočí, 2 služky, 1 mlynářský

1923 po smrti Františka Prokopce vdova Antonie Prokopcová

1926 vdova Antonie (*1883) se provdala za Julia Ticháčka (*1889) z Myslína okr. Klatovy. nechala mu připsat 1/2 mlýna

1937 nájemce František Bašta mlynář z Mirotic

1938 manželé Ticháčkovi si zakoupili dům čp. 16, kam se přestěhovali

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

k 1.4.1940 ukončen pronájem, mlynář Bašta žalován pro neplnění podmínek nájemní smlouvy, skončeno smírem

1.4.1940 noví nájemci Bohumil Černý s manž. Marií

15.11.1940 Bohumil Černý zatčen gestapem, odvezen do Klatov, po týdnu ale propuštěn

1948 manželé Ticháčkovi hodlají mlýn prodat Aloisi Černohousovi (*1909), mlynáři ze Skalice nad Svitavou za 527.100 Kč a výměnek, z 10,5 ha pozemků MNV schválil prodej jen 6 ha

(mlýn původně nabízen nájemci Bohumilu Černému, ten však neměl zájem)

nový majitel opět pronajal mnlýn na 2 roky Boh. Černému

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

v létě 1951 mlýn uzavřen, v listopadu opět otevřen

na konci r. 1952 uzavřen defitivně, mleči převedeni na Pavlíčkův mlýn v Krsicích

1955 se B. Černý odstěhoval, do mlýna se nastěhoval František Cais. který však 9.5.1955 zemřel, ve mlýně bydlí vdova  a syn

1957 od n.p. Jihočeské mlýny a pekárny převzalo JZD Dolní Nerestce, využíván ke šrotování a skladování obilí a k ustájení dobytka

do 1965 bydlí ve mlýně Marie Prágrová, další nájemník ing. Pešta zde zřídil MVE

 

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

2000 zakoupil hudebník, dirigent a houslový virtuos Oldřich Vlček, každou 2. neděli v srpnu zde pořádá akci "Zpívající mlýn"

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Vošahlík
  • Žáček
  • Ticháček
  • Žák
  • Klouček
  • Králík
  • Vaněk
  • Hruška
  • Prokopec
  • Kanda
  • Bašta
  • Černý
  • Černohous

Historie mlýna také obsahuje:

1623 Žák

1760 Pavel Klouček

František Žáček

1781-1784 Václav Žáček

1784 Václav Králík

1788-1803 Šimon Žáček

1805 Josef Žáček

1803-1807 Jan Vaněk

1807  Vojtěch Vošahlík

1819 Josef Vošahlík

1838-1843 nájemce Václav Hruška

1830 - Vošahlík Franz

1854-1862 Matěj Vošahlík

1862 František Prokopec

1866-1872 nájemce Josef Kanda

1906-1923 František Prokopec

1923-1926 Antonie Prokopcová

1926- Julius Ticháček

1937-1940 nájemce František Bašta

1940-1950 nájemce Bohumil Černý

1948-1952 Alois Černohous

1957 JZD Dolní Nerestce

2000 Oldřich Vlček

 

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • klasicismus do roku 1850
      zděná
      jednopatrový
      Mlýn byl v roce 1856 zásadně přestavěn. Mlýnice i obytná část změnily svou polohu. Viz srovnání Císařského povinného otisku a současné situace.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • dveře
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • vyskladňovací otvor
      • topeniště, kamna, pec
        Žádná položka není vyplněna
        1920 Umělecký válcový mlýn
        1957 JZD Dolní Nerestce převzalo do užívání zařízení ke šrotování v hodnotě 4800 Kčs (kamenný šrotovník. dvojitou stolici, naftový motor, 4 výtahy, 3 transmise a turbínu s vodním právem)
        ostatní stroje (např. vysévače a reformy) odvezeny do šrotu
        Dochovaný
        • výroba elektrické energie
        1965 zřízena MVE
        • jez
        • stavidlo
        • náhon
        • odtokový kanál
        • turbínová kašna
        • most, propustek
        • turbínový domek
        Typturbína Francisova
        StavNezjištěn
        PopisV roce 1930 Francisova turbína s hltností 600 l/s, spád 3,1 m a výkon 18,6 HP.
        1965 původní turbína již nefunkční, pro MVE pořízena menší o výkonu 3 kW
        Typturbína Francisova
        StavNezjištěn
        PopisV roce 1930 Francisova turbína s hltností 600 l/s, spád 3,1 m a výkon 18,6 HP.
        1965 původní turbína již nefunkční, pro MVE pořízena menší o výkonu 3 kW
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Popis
        Typplynosací motor
        StavZaniklý
        Popispovolení 1920, výkon 20 HP, umístě v přístavku, ve zvl. místnostech plynárna a sklad koksu. Motor roztáčen vodní turbínou.
        Původně zakoupen starší motor, silně poruchový a následně nefunkční, 04 1922 pořízen nový motor
        Typplynosací motor
        StavZaniklý
        Popispovolení 1920, výkon 20 HP, umístě v přístavku, ve zvl. místnostech plynárna a sklad koksu. Motor roztáčen vodní turbínou.
        Původně zakoupen starší motor, silně poruchový a následně nefunkční, 04 1922 pořízen nový motor
        Typnaftový motor
        StavNezjištěn
        Popis
        Historické technologické prvky
        • pískovcový kámen | Počet:
        • AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníTábor, s. 10
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníTábor, s. 10
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJaroslava Pixová
          NázevZa osudy klapajících perliček
          Rok vydání2017
          Místo vydáníPutim
          Další upřesněníStrana 211
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje7.4.2019
          AutorJan Toman
          NázevDějiny zemědělských usedlostí na středním Mirovicku
          Rok vydání1948
          Místo vydáníMirovice
          Další upřesněnís. 236-237

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          6.2.2016 17:46 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Radomír Roup (Radomír Roup) 10.6.2018 11:00
          doxa (Jan Škoda) 2.9.2023 18:29
          pepino 7.4.2019 09:34