Horní, Střítezkých mlýn

Horní mlýn v Desné se nachází na levém břehu Desné nad Ležákovským (Boštíkovým) mlýnem č.10 v Horním Újezdě - Cíkově, až téměř na hranici se sousedním Poříčím.

Ve středověku byla Desná roztříštěna majetkově mezi dvě vrchnosti. Západní část obce patřila pravděpodobně ve 14. a 15. století městu Litomyšli. Podle hlavní knihy litomyšlské, která obsahuje záznamy od r 1402, se v Desné počátkem 15.století připomínají dva mlynáři - Řehoř a Vít. Pro dalších 150 let o mlýnu nemáme žádnou zprávu. Je možné, že se příslušné zápisy nedochovaly, protože nejstarší gruntovní kniha městských vsí obsahuje záznamy z let 1516 - 1543, pak je mezera asi 30 let a další gruntovnice se datuje až v letech 1572 -1597. Pro Desnou nemáme k dispozici ani urbář, takový, který existuje pro vesnice zámeckého litomyšlského panství z r 1548.

 Pravděpodobně jde o mlýn, který roku 1408 vlastnil pověstmi opředený rytíř Vavřinec Toulovec z Třemošné. Ten toho roku učinil nadání ve prospěch litomyšlského špitálu. Dne 1.2.1408 odkázal špitálnímu kaplanovi "…polovici mlejna svého s půl zahradou a půl loukou k témuž mlejnu příležející ve vsi Desná před a blíž krčmy téhož Vavřince Toulovce ležící." Hlavní majetky Toulovcovy v Desné podle lidové pověsti byly ve východní části obce, takže lokalizace mlýna před a blíž krčmy, by podle toho mohla odpovídat dnešnímu dolnímu mlýnu. Toulovcův mlýn byl i nadále součástí rychmburského panství, protože daň zemskou měl z dobré vůle platit držitel hradu Rychmburka.

Další prameny se o mlýně zmiňují až v roce 1582, kdy pán na  Rychmburce, Václav Berka z Dubé, postoupil městu Litomyšli "…ve vsi Desné Ondřeje Kalaše a na něm platu svatojiřského jednu kopu sedum grošův, ouroku svatohavelského šest grošů dva peníze,… s mlejnem, na kterém Ondřej Kalaš [seděl]."

Někdy po roce 1557 získal tento mlýn Prokop, řečený Vésský. Pocházel zřejmě z Vésky, části Horního Újezda., kde se uvádí k r. 1548.

Dne 6. července 1566, v sobotu na den "svatého Mistra Jana Husi", dosvědčili rychtář desenský Marek a soused Jan Čermák poslední vůli mlynáře Prokopa Vésského ze vsi Desné, kterou, toho dne již nebožtík pořídil za jejich přítomnosti. Prokop odkázal mlýn v Desné s příslušenstvím svému synu Vávrovi za 286 kop míšeňských grošů. 30 kop má Vávra zaplatit závdavkem v hotových penězích a dále ročně splácet po 8 kopách. Vávra však na desenském mlýně dlouho nepobyl. Naposledy se zde připomíná k r. 1569, kdy v sobotu před sv. Žofií (14. května) "Vávra Vézský, syn Prokopův, přinesl z Sádku  spravedlnost Jakubovi, bratru nejmladšímu svému, náležitě 1 kopu 55 grošů a 3 d." a vypadá to, jakoby na mlýně už nehospodařil a novým mlynářem se stal bratr Jakub. Vávra téhož roku koupil mlýn pod Hraničkami v Horním Újezdě (č.p. 8). Co se stalo s mlýnem v Desné a komu dále patřil, nemáme bohužel zprávy.

Do roku 1674 mlýn vlastnil Jan Kalaš, který jej prodal městu Litomyšli a sám se stal litomyšlským měšťanem.Vzhledem k tomu, že roku 1679 se ve výčtu městských příjmů objevuje i obnos z desenského mlýna 4 zlaté 5 krejcarů, lze předpokládat, že se mlýn v budoucích letech pronajímal. Martin Šejbal byl tak patrně nájemným mlynářem na městském mlýně. Již od roku 1704 spravoval desenský mlýn rod Veselíků. Po Františkovi se mlýna ujal roku 1754 Jiří Veselík. Cena mlýna byla 400kop a k mlýnu patřila pole a lad. Jiřík dal svému otci závdavek 90 kop a zbytek trhové ceny měl skládat po 6 kopách ročně. K mlýnu dostal Jiřík ještě „…1 koně, Vůz, Pluch a Brány s Hřebíky Železnými, 1 krávu, 1 prase, 4 slepice a 1 kohouta a nádobí co patří ke mlejnu…“.Jiří Veselík odkázal roku 1799 polnosti synům Františkovi a Jiřímu a mlýn s menším polem a zahradou Václavovi za 650kop. „Při té živnosti postupující otec jemu zanechává 2 koně, 1 Wůz se všemi nástrojema, Pluch železem kovany, 1 Brány s Železnými Hřebíky , 1 Sekeru, Motiku, Lopatu, Kopáč, Widle hnojný, 1 Řezačku s Kosou a 1 Řetěz dlouhý, dále nádobí ke mlejnu potřebné, Kleště železný, 1 Sochor železný, 1 Palici železnou, 2 Woškrti, 1 Špic železný, 1 Pamerlice, 8 Nasejpek, 1 Půlměřici, 1 Čtrvtměřici, 1 Husu, 6 Slepic s 1 Kohoutem, 1 Krávu a 1 Jalovici…Povinnosti držitele živností této s Mlejnem jsou následující: Cís. Král.daně platiti, Vrchnosti pak své každotýhodně skrze celý Rok s jedním Koněm 3 dni Roboty tažní též od Sv. Jan do Sv. Václava 13 dní roboty ruční konati. Auroku pak Svatojiřského tak Svatohavelského každého po 58 zlatých 1 1 kr, z Gruntu 14 zl a z Wody 4zl. do důchodu spláceti neměně 1 kopu 45 gr kusů Šindele in Natura své milostivé Vrchnosti odváděti.“Jak je vidět i po rozdělení gruntu patřilo k mlýnu slušné hospodářství.