Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
5. 10. 1620 byl mlýn vypálen a mlynář oběšen.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Koc
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
O Kocově mlýně nedaleko Radošic na Nepomucku se traduje, že v blízkosti mlýna došlo v roce 1620 ke střetu císařských a stavovských vojsk. Tehdy žil ve mlýně mlynář Koc, „člověk pohostinný, u něhož se mohli formani za úplatu občerstvit medovinou, kořalkou a mlékem a chlebem. Žoldáky ale nemá rád a nechrěl jim být po vůli. Potrestali ho tím, že musel pro panské vojáky vykopat společný hrob na své zahradě, kde místo označovaly dva objemné kaštany a velký dřevěný kříž. Tam všechny padlé uložili a naposledy byl utracen i mlynář, který prý leží mezi pohřbenými žoldnéři. Mlýn pak byl vypleněn a srovnán se zemí. Později zde byla postavena kaplička na poděkování, že zlá válka skončila.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
