Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Marek, rychtář (46 let), manželka Alžběta (40), děvka Běta (30), všichni poddaní nekatolíci s nadějí na obrácení
Nejstarší mlynář Marek s manželkou Kateřinou se připomíná 3. června 1656 (matrika Uhříněves N1O1Z1 1655-1683)
Po něm se uvádí 24. prosince 1657 "mlynář vandrovní z Březího" Martin Veselej s manželkou Kateřinou, kteří si nechali pokřtít synka Eliáše (matrika Uhříněves N1O1Z1 1655-1683)
1841 František Bandas (Bandaš)
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1930 majitel Václav Kantor
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Kantor Rada Veselej Bandas Bandaš Veselý Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1651-1656 Marek
1657 Martin Veselej
1841 František Bandas (Bandaš)
1930 Václav Kantor
1939 Josef Rada
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
