Mlynáři, protože bez nich bychom neměli chléb, řekl Klaus, když se ho zeptali, kdo jsou nejpotřebnější zloději ve městě.
(německé přísloví)

Papier Mühle

Papier Mühle
107
Červená Řečice
394 46
Pelhřimov
Červená Řečice
49° 31' 35.1'', 15° 10' 23.7''
Mlýniště bez mlýna
Severně od Červené Řečice při silnici č.112 stojí objekty papírny. V almanachu vydaném v roce 1975 při příležitosti 300. výročí vzniku papírny se uvádí: "Její vznik můžeme bezpečně datovat již před rok 1675; bez pochyby vznikla adaptací předchozího mlýna..."
Trnava
nepřístupný

Obecná historie:

Ruční papírna vznikla adaptací staršího mlýna při řece Trnavě na tehdejších arcibiskupských pozemcích kolem roku 1675, jejím prvním nájemcem byl papírník Erhart Feldo (papírní mlýn na mletí hadrů je zmiňován v urbáři arcibiskupského velkostatku z roku 1746). Manufakturu roku 1850 koupili bratři Jakub (1818–?) a Ignác Spirové (1817–1894) a v následujících letech ji přeměnili na strojní papírnu. Hlavou podniku byl Jakub, který roku 1853 zařídil parní stroj na topení dřevem, koupil nedaleký mlýn na Želivce (Želiv-Lhotice čp. 22 49°33'35.49"N, 15°14'35.70"E), ke kterému zvýšil spád vody a vybudoval tam brusírnu, odkud vozil dřevěnou drť do červenořečické papírny. Továrna vyráběla hlavně obalový papír na cukr a zaměstnávala až šedesát dělníků. Po požáru v roce 1858 byla papírna obnovena zhruba do dnešní podoby uzavřeného čtyřkřídlého areálu. Severní reprezentativní patrové křídlo s vjezdem a štítem s hodinami nad ním obsahovalo kanceláře a obytnou část, vlastní továrna se nacházela v jižním a východním traktu při náhonu u Trnavy, na nádvoří stála kotelna s komínem, v západní části byly sklady a dílny. Roku 1860 Ignác Spiro z firmy odešel a zahájil vlastní podnikání v papírenském mlýně pod Českým Krumlovem (Větřní). Ještě v roce 1862, pod názvem Jakob vormals Gebrüder Spiro Papierfabrik, zaměstnávala továrna přes stovku lidí, postupně se ale zadlužovala, roku 1878 skončila v exekuci a poté několik let vůbec nepracovala. Roku 1890 papírnu koupil Emanuel Vodička (provozoval turbínu 30 HP) a o pět let později ji prodal bratrům Isidorovi (1866–1921) a Karlovi Nettlovým. Ti zlepšili strojní vybavení a začali s produkcí balicích papírů na sáčky. Karel měl tiskařskou koncesi (k roku 1897 vystoupil z firmy), vyráběly se také obaly s přetiskem např. pro lékárny. V letech 1910–1911 firma Červenořečická strojní továrna na papír, Isidor Nettl, zahájila výrobu surové krycí lepenky a izolačního papíru (asi 1 600 tun ročně), a za tím účelem pořídila nové strojní zařízení i pohon. Vybavení dodala První brněnská strojírna, starší Francisovu turbínu nahradila větší o výkonu 105 HP, firma Ant. Dvořák & K. Fischer v Letkách u Libčic nad Vltavou postavila nový komín 35 metrů vysoký. Projekt železniční dráhy, která měla spojit Červenou Řečici s Humpolcem a Pelhřimovem, se neuskutečnil, což rozvoj papírny značně omezovalo, od roku 1914 užívala, jako první v okrese, nákladní automobil značky Büsing. Po rozpadu monarchie ztratila firma část odbytišť, Benno (1896–1944) a Oskar (1901–?) Nettlové, kteří ji vedli od roku 1921, proto na nových strojích rozšířili výrobu jednostranně hladkých papírů a tenkého tzv. kloboukového papíru. V letech 1931–1932 byla postavena východním směrem nad řekou budova celulózky (podnikatelství staveb Antonín Schreyer, Pelhřimov) a čistírna odpadní vody podle projektu vodohospodářského inženýra Vincence Hlavinky (1862–1934), profesora brněnské techniky. Pohon závodu roku 1934 doplnila parní turbína, v roce 1937 přibyl nový papírenský stroj č. 4 (výrobní šíře 200 cm), vyráběl tzv. havana, papír na balení uzenářských výrobků, nepropouštějící mastnotu. Továrna měla tři stovky zaměstnanců a pobočku v Pacově. V roce 1938 se Oskar Nettl musel z rasových důvodů vzdát funkce náměstka starosty města Červená Řečice a v prosinci 1939 převzala továrnu Pražská a. s. pro průmysl papírenský, vyrábělo se i za války. V roce 1946 byl sice podnik Oskarovi vrácen (Benno zahynul v Terezíně), dva roky nato byl ale znárodněn a převeden pod n. p. Jihočeské papírny ve Větřní. Papírenská výroba postupně přešla na sortiment papíru pro hygienu (toaletní papír, skládané ručníky, zdravotnické podložky). V šedesátých letech byla po požáru obnovena závodní kotelna včetně zauhlovacího mostu, továrna se dále přestavovala a rozšiřovala severním směrem (sklady, čistírna, čerpací stanice), další její rozšíření nastalo po organizační přeměně podniku na akciovou společnost v roce 1992. Je stále v provozu, na historickou strojní papírnu upomíná zámecká dispozice areálu s řadou zachovaných detailů. Nedaleko papírny překonává říčku Trnavu tříobloukový kamenný silniční most (Křelovice 49°31'47.20"N, 15°10'17.28"E), postavený pravděpodobně v souvislosti s dopravními potřebami závodu koncem 19. století.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1829 Jakub Klusáček, papírna

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
  • Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1930 Isidor Nettl, papírna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:

1829 Jakub Klusáček

1930 Isidor Nettl

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    09 2017
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Dochovaný
            • papírna
              Typturbína Francisova
              StavZaniklý
              Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 1,8 m3/s, spád 4,2 m, výkon 80,6 HP
              Typturbína Francisova
              StavZaniklý
              Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 1,8 m3/s, spád 4,2 m, výkon 80,6 HP
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              AutorKarel Poustka-Vladimír Šlechta
              NázevPapírna Červená Řečice 1675 - 1975
              Rok vydání1975
              Místo vydáníVětřní
              Další upřesněníStrana 26
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje12.9.2017
              AutorKarel Poustka-Vladimír Šlechta
              NázevPapírna Červená Řečice 1675 - 1975
              Rok vydání1975
              Místo vydáníVětřní
              Další upřesněníStrana 26
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje12.9.2017
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 23

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Obrazy

              Historické fotografie a pohlednice

              Současné fotografie - exteriér

              Ostatní

              Vytvořeno

              12.9.2017 11:01 uživatelem pepino

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 17.9.2017 10:03
              doxa (Jan Škoda) 7.2.2025 22:25