Na mlýn dva mlýnské kameny,
k přátelství dvě srdce.
(turecké přísloví)

Hořejší, Franclův mlýn

Hořejší, Franclův mlýn
13
Ostrov
285 22
Kutná Hora
Ostrov u Bohdanče
49° 45' 59.2'', 15° 11' 36.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
První z trojice ostrovských mlýnů, v roce 1930 již nebyl v provozu, na rozdíl od Dolního však dosud stojí.
Podle mapy 1. vojenského mapování by se nad ním měl nacházet ještě další mlýn přímo pod hrází Pivovarského rybníka, je však otázka, zda se nejedná o omyl či chybné zakreslení trojice ostrovských mlýnů, na katastrální mapě zde žádný mlýn či podobný objekt není.
600 m jižně od zámku v Ostrově
Ostrovský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1651 Soupis poddaných podle víry - u panského dvora v Ostrově uvedeno 10 mlynářů (!)

1) mlynář Pavel Duchoslav (45 let), manželka Anna (50), oba poddaní katolíci

2) mlynář Václav Řešetský (49), manž. Anna (43), oba poddaní katolíci, syn Jan (21), dcera Alžběta (18), oba nekatolíci  s nadějí na obrácení

3) mlynář Václav Dubinský (38), manž. Anna (45), syn Jan (13), všichni poddaní nekatolíci s nadějí na obrácení

4) mlynář Jan Skalník (43), manž. Veronika (38), oba poddaní nekatolíci s nadějí na obrácení

5) mlynář Bartoň Boretický (52), poddaný katolík, manž. Rozina (49), nekatolička s nadějí na obrácení

6) mlynářka vdova Dorota Zídková (47), synové sirotci Václav (22), Matěj (18),všichni poddaní katolíci, Jan (15), poddaný nekatolík

7) mlynář Matěj Kohout (45), poddaný katolík, manž. Lidmila (29), syn Jan (12), oba poddaní nekatolíci s nadějí na obrácení

8) mlynář Zikmund Šlápa (57), manž. Anna (49), syn Jiřík (24), všichni poddaní nekatolíci s nadějí na obrácení

9) mlynářka vdova Anna Věřičková (47), dcera sirotek Kateřina (13), čeledín Štěpán, všichni poddaní nekatolíci s nadějí na obrácení

10) mlynář Mikuláš Tichý (35), poddaný nekatolík s nadějí na obrácení

Mlýn horní v Ostrově dříve panský léta Páně 1702 postavený patřil Jiřímu Simenovskému.

Tento mlýn a pila v roce 1771 celý dřevěný zcela vyhořel a vrchnost byla nucena jej postaviti znovu. Pak jej prodala Simenovskému (+1772), tehdejšímu mlynáři.

Pozůstalý syn Jan s matkou, začal po něm hospodařit, ale po krátké době také umírá. Další syn František byl pro tuto práci neschopný.

Je zde ještě dcera Karolina, kterou si bere z vůle milosrdné vrchnosti Antonín Holub (+1787), člověk svobodný, dne 15. července 1772. 

Ke mlýnu patřily také polnosti a louka.

A poněvadž pozůstalá mlynářka Karolína samotná mlynářské hospodářství zastati nemohla, tak se dne 24. 6. 1787 provdala za Matěje Těšitele, člověka ze Světelského panství sem přepuštěného, poddaného,  a  z těch na mlejně vyplacených 477 fl. 23 kr. svejm 4 dětem na mlejně k braní odevzdala. A poněvadž nastávající mlynář Matěj Těšitel mlejn nekoupil, ani při svědku ničehož na uplacení mlýna nesložil, pročež tento mlejn dotud, pokudž by jej nekoupil mlynář pod mateřinou administrací a poručnictvím sirotků France Wencze, od ouřadu sirotkům v rukou zanechává.

Roku 1806 dne 30. srpna kupuje Matěj Těšitel panskou pilu. (viz níže v příloze)

13.3.1821 Mates a Karolina Těšitelovi přenechávají mlýn s pilou synu Josefu Těšitelovi za 2000 zl. (viz níže v příloze)

28.4.1832 Josef a Terezie Těšitelovi prodávají mlýn s pilou Josefu a Terezii Hájkovským za 3000 zl. konv.m. (viz níže v příloze)

1838 majitel Jan Bock 

1849 Jan Bok

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

10.4.1850 Jan Buck postupuje mlýn Josefu Moravcovi

1890 Josef Moravec

1904 mlýn vyhořel

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Emil a Marie Neudörflovi

1928 Jaroslav a Božena Franclovi

1930 neregistrován (výkon < 2 HP)

20.7.1951 činnost mlýnu ukončena

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Bock
  • Moravec
  • Simenovský
  • Holub
  • Těšitel
  • Hájkovský
  • Hájek
  • Buck
  • Neudörfel
  • Bok
  • Duchoslav
  • Řešetský
  • Dubinský
  • Skalník
  • Boretický
  • Zídek
  • Kohout
  • Šlápa
  • Věřička
  • Tichý

Historie mlýna také obsahuje:

1702 Jiří Simenovský

1771-1772 Simenovský

Jan Simenovský

1772-1787 Antonín Holub

1787-1821 Matěj Těšitel

1821-1832 Josef Těšitel

1832 Jpsef Hájkovský (Hájek)

1838-1850 Jan Bock (Bok, Buck)

1850-1890 Josef Moravec

1925 Emil Neudörfel

1928 Jaroslav Francl


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2018
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          panský šrotovník
          1832: dvoje složení a 3 krupní stoupy
          1890: Horní kolo žene obyčejné české složení s kamenem francouzským průměru 94 cm
          Dolní kolo žene obyčejné české složení s kamenem průměru 78 cm
          1949: jedním vodním kolem jsou poháněny stroje:
          * 1 český kámen průměru 95 cm,
          * 1 válcová stolice dvoupárová 50/3a cm,
          * jedna loupačka a mlýnské příslušenství.
          Zaniklý
          • pila
          • stoupa
          • krupník
          • pohon zemědělských strojů
          30.8.1806 přikoupena panská pila
          1832: 3 krupní stoupy a pila
          1890: Josef Moravec na jeho pile neřeže a na stupníku nepracuje, přesto si vyhrazuje právo vodní z rybníka Pivovarského.
          1904 po požáru pila zanikla
          1949 jedna řezačka
          • rybník
          • akumulační nádržka
          Výše položen větší Pivovarský rybník, přímo nad mlýnem dva malé rybníčky.
          15. září 1890 zasazeno normální znamení
          Mlýn leží na potoce Vostrovském a voda nadržuje se mu z rybníku tak zvaném Pivovarském, který je majetkem velkostatku Vostrovského. Josef Moravec má právo k užívání vody z tohoto rybníka ku hnaní mlýna, který je hnán dvěma koly na vrchní vodu a ku hnaní stupníku a pily, kteréžto závody nyní sice v činnosti nejsou, ale byly hnány taktéž každý jedním kolem na vrchní vodu.
          Kontrolní bod byl vsazen přímo na domě, protože zástupce obce Hlavošova pan Jiří Šimek, radní ve Vostrově, nevěděl, jestli velkostatek vyrozuměn byl, protože bez souhlasu majitele rybníka nemohlo být normální znamení u něho vsazeno. Radní byl vyzván, aby potřebné přípravy učinil a „normální znamení" bude při rybníce vsazeno příští rok. Kontrolní bod je skoba do zdi zasazena 19 cm dlouhá, 3 cm široká.
          29.7.1929 výpis z vodní knihy
          Mlýn se stoupami a pilou stojí na potoce Řeplickém a tyto stroje jsou hnané používáním vody tohoto potoka. Potok jest dílem veřejný a dílem soukromý. Užívání vodní síly přináleží majiteli mlýna.
          Normální znamení úředně postaveno dne 15. září 1890 při mlýně Josefa Moravce.
          Druhé normální znamení postaveno bylo úředně u rybníka, z něhož voda jde na tento mlýn, kterýžto rybník slove „Pivovarský rybník" a náleží velkostatku Cyranův Ostrov a sice dne 31. srpna 1891.


          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1890: Dvě kola na vrchní vodu v průměru 6 loket, aneb 3,78 m měří a ve světlosti 60 cm široká a korečky jsou 20 cm hluboké.
          Kolo na vrchní vodu u pily mělo průměr 5,5 lokte a u stupníka 4,5 lokte.
          1930: výkon < 2 HP
          1949: Místo původních 4 vodních kol, kdy byly provozovány: 2 složení, 3 stoupy a pila, jest dnes v činnosti pouze jedno vodní kolo na vrchní vodu průměru 4,00 m, šířka mezi věnci 0,90 cm a hloubka korečků 0,24 cm.
          Obvodová rychlost kola obnáší 1,67 m/sec. Hltnost kola při plnění 0,4 je 144 l/sec.
          Výkon vodního kola při spádu, který obnáší 4,25 m a při efektu 0,6 jest 4,9 HP.

          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1890: Dvě kola na vrchní vodu v průměru 6 loket, aneb 3,78 m měří a ve světlosti 60 cm široká a korečky jsou 20 cm hluboké.
          Kolo na vrchní vodu u pily mělo průměr 5,5 lokte a u stupníka 4,5 lokte.
          1930: výkon < 2 HP
          1949: Místo původních 4 vodních kol, kdy byly provozovány: 2 složení, 3 stoupy a pila, jest dnes v činnosti pouze jedno vodní kolo na vrchní vodu průměru 4,00 m, šířka mezi věnci 0,90 cm a hloubka korečků 0,24 cm.
          Obvodová rychlost kola obnáší 1,67 m/sec. Hltnost kola při plnění 0,4 je 144 l/sec.
          Výkon vodního kola při spádu, který obnáší 4,25 m a při efektu 0,6 jest 4,9 HP.

          Typdynamo
          StavNezjištěn
          Popis1949: jedno dynamo pro osvětlení
          domácí cca 0,5 HP.
          Typdynamo
          StavNezjištěn
          Popis1949: jedno dynamo pro osvětlení
          domácí cca 0,5 HP.
          Historické technologické prvky
          AutorJosef Jirousek
          NázevVodní mlýny na Kutnohorsku 2
          Rok vydání2025
          Místo vydáníKutná Hora
          Další upřesněnís. 66-74
          AutorJosef Jirousek
          NázevVodní mlýny na Kutnohorsku 2
          Rok vydání2025
          Místo vydáníKutná Hora
          Další upřesněnís. 66-74

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          14.5.2018 16:09 uživatelem doxa (Jan Škoda)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 14.5.2018 21:16