Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V roce 1690 se stal příbramským hormistrem Jakub Bittner z Kašperských Hor. Hospodářská situace města včetně stříbrných dolů byla velmi špatná, a tak již na přelomu 17. a 18. století navrhoval tento vynikající odborník zřízení městské železárny, ve které by se zpracovávala železná ruda z okolních dolů. Pro stavbu vysoké pece a hamru bylo nakonec vybráno místo na Litavce pod Bohutínem a pod Kocourovým mlýnem – u obecního Vokačovského mlýna, jehož nádržka a náhon se měly využívat.
V lednu 1702 stavba železářského závodu začala. Vysoká pec byla hotova počátkem roku 1704. Současně s ní byl uveden do provozu přilehlý hamr (zvaný později prostřední) a začala tu fungovat také papírna zpracovávající hadry.
Prosperita železářského závodu postupně klesala a po roce 1761 byl jako prodělečný likvidován. V letech 1768–1770 byl po předchozím výkupu pozemků
v bezprostředním sousedství železné pece postaven první velký báňský rybník na Příbramsku, zvaný Vysokopecký. Při jeho výstavbě byl zbourán i někdejší Vokačovský, později obecní mlýn a vodní nádrže, dříve patřící k mlýnu, huti a hamru.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
