Mlýn však zůstával v hlavní linii rodu a tak víme, že se zde r. 1596 narodil Šimon Strnad, jeho manželka byla Kateřina od r. 1629. Z tohoto manželství se narodili dva synové Jakub (1629) a Matěj (1631). Mlynář Šimon Strnad, byl protestanského vyznání a i s oběma syny odešel během 30leté války z Knína. Přesto již v r. 1651 je Šimon Strnad opět v Kníně a stává se cechmistrem nově založeného mlynářského cechu.
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Šimon Strnad (55 let), nekatolík s nadějí na obrácení, odešel z města, žena Kateřina (47), obrácená nekatolička, synové Jakub (22) a Matěj (20), oba nekatolíci s nadějí na obrácení
Majitelé mlýna od r. 1651 byli Šimon, Matěj, Jakub, Vojtěch, František, Antonín a posléze opět Antonín, kterým v r. 1908 rod vymřel.
V zápise z let 1666 – 1671 se píše: Šimon Strnad (umřel), nyní Matěj Strnad (č.153), mlýn měl 1 potah, 10 str. polí, r. 1665 „pohořelý“, ale nyní má 2 potahy a 2 krávy, ale mlýn shořel, nyní jenom tam tříslo tlukou.
1673: Šimon Strnad (1665) – Matěj Strnad (1673), má 13 str. polí, 6 str. na zimu osetých, 1 str. na jaro, 6 str. úhoru, dále 2 koně, 3 krávy, luk pod 2 vozy sena, mlýn má 1 kolo a stupník na 1 číslo má.
1704 - Matěj Strnad (Strnadův, čp.153) který J.M.C. kontribucí z ½ k. platí „Jest tento mlýn od přívalův všechen rumem zanesený, cesty k němu všechny zkažené, na stavení nanejvýš spustlý, takže dobře v něm ani kde hlavy skloniti není, děkoval bych Pánu bohu, kdyby sobě jen na kus chleba mletím vydělati mohl, samým tříslem se živí.“ Tak byl pořízen zápis o Strnadově mlýně, jenž tehdy jedno kolo měl. Je to jediný ze sedmi mlýnů novoknínských, který od nepaměti až do našich časů jediné rodině patřil, v které přecházel z otce na syna. V nejstarších zápisech- jak již bylo uvedeno - zmínka o mlynářském cechmistrovi Šimonu Strnadovi a dle správ seděla tato rodina na mlýně i před dobou bělohorskou.
1839 Antonín Strnad (1784-8.4.1871), manž. Marie