Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Podle urbáře z roku 1770 byl mlynářem na čp. 7 jistý Matěj Baran.
1836 Jiří Baran
Dva zdejší mlýny se dvěma složeními zpracovaly v polovině 19. století ročně 10 měřic pšenice, 120 měřic žita, 10 měřic ječmene a 40 měřic ovsa.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 Pavel Matušek
V roce 1929 postavil mlynář p. Matušek svým nákladem železobetonový můstek přes mlýnskou strouhu na cestě ke Skalici za 2000 Kč, aby mleči nemuseli v zimě jezdit s koňmi do vody. Na žádost p. Pavla Matuška, mlynáře na č. 7, aby jeho vodní právo bylo zaneseno do vodní knihy okr. úřadu ve Frýdku, provedl tento úřad 19. října 1932 přezkoumání vodního práva k mlýnu č. 7 v Nižních Lhotách za účasti všech sousedů se strouhou na místě samém. V roce 1933 zařídil si pro svou potřebu mlynář Pavel Matušek elektrické osvětlení, které využíval i sousední dům č. 46 pí. Kubalové.
Na podzim roku 1933 provedli majitelé pozemků sousedících s mlýnkou zpevnění jejich břehů. Zarazili podél ní kůly, spletli je vrbovým proutím a vymletá místa zavezli štěrkem.
Mlynářem byl Pavel Matušek ještě na počátku II. sv. války. Oba zdejší mlýny byly zastavené během války.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
2013 Marie Gryžboňová Mališová
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1770 – Matěj Baran
1836 - Jiří Baran
1929 – 1939 – Pavel Matušek
2013 Marie Gryžboňová Mališová
Vodní právo v obci měl majitel mlýna p. Matušek, dále p. Eduard Muroň, dříve mlýn, později pohon mlátičky a motoru pro elektrické osvětlení, jehož používali tři rolníci: Eduard Muroň, František Skotnica a Jan Golat. Po řece Morávce bylo správou panství ještě řed 30 léty splavováno dříví (psáno v roce 1929), která se o regulaci a údržbu koryta řeky staralo. Kdysi prý tekla řeka dál od obce, avšak po zrušení plávky se řeka přirozeně přiblížila obci.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: