Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Žermaničtí fojti seděli trvale na gruntě s mlýnem na čp. 1 a od roku 1805 na čp. 32.
Toto fojtství bylo prodáno roku 1783 v licitaci za 770 zlatých Kořínkovu zeti Josefu Harabišovi „aby fojtství totaliter do ruiny nepřišlo….slovutná obec města Frýdku jakožto dědičná vrchnost a to volné fojtství jemu jakožto věrnému poddanému poustupila“. Harabiš fojtství zvelebil ale už 7. května 1789 prodal fojtství s mlýnem za 800 zlatých Janu Dobiášovi a ten jej následně prodal za 6 000 zlatých (vídeňské měny) Janu Ježíškovi.
1836 dědici Jana Ježíška
Když ten zemřel, prodala vdova Johanna fojtství 18. ledna 1848 za 2 900 zlatých (konvenční měny) svému synu Františku Ježíškovi. Sama si zajistila užívání mlýna a části fojtství, 2 krávy, bukové dřevo a potřebné klestí.
V první čtvrtině 18. století tu byly dva mlýny. Ty s jedním složením semlely v polovině 19. století ročně 20 měřic pšenice, 188 měřic žita a 30 měřic ovsa.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
2013 Tomáš a Jana Sekaninovi
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1783–1789 – Josef Harabiš
1789 – Jan Dobiáš
Před 1836– Jan Ježíšek
Do 1848 – Johana (vdova po předešlém)
1848 – František Ježíšek (syn)
2013 Tomáš Sekanina
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: