Historie
Obecná historie:
Starý vrchnostenský mlýn v Uherském Ostrohu patřil k největším vodním zařízením na řece Moravě. Mlýn roku 1890 vyhořel, v roce 1893 jej od Lichtenštejnů koupili vlastníci cukrovaru, bratři Mayové. Noví majitelé nechali vyhořelý mlýn přestavět na moderní válcový, vedle něho zbudovali pilu. Mayové uvedli do provozu turbínu na výrobu stejnosměrného elektrického proudu, sloužící nejprve k osvětlení mlýna, posléze i k osvětlení dalších objektů a veřejného prostranství. V roce 1937 se stal mlýn stejně jako cukrovar součástí břeclavských Rolnických cukrovarských podniků. Ve zrekonstruovaném mlýně dnes sídlí firma zabývající se distribucí potravin.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Majitelé předměstského cukrovaru, bratři Mayové, jej po jeho vyhoření roku 1890 odkoupili a přestavěli na moderní válcový mlýn, vedle něho zbudovali pilu a výrobnu beden na cukr. Rovněž uvedli do provozu turbínu na výrobu stejnosměrného elektrického proudu k osvětlení mlýna, cukrovaru a posléze i synagogy, kostela a veřejných prostranství města.
Hospodářský typ mlýna
Obchodní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1930 bratři Mayové, mlýn a pila
Hospodářský typ mlýna
Obchodní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
Dnes je zde velkoobchod YARO.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
May
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: