Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
2.4.1772 od chlumecké vrchnosti mlýn o 1 složení a 4 stoupách emfyteuticky zakoupil Matěj Zelenka za 220 zl.
přimlýněny osady Žemličkova Lhota, Obděnice, Brod, Lesáky, Ratiboře, Ohrada a Radešice
Poddanské povinnosti: stálé platy 6 zl. 5 kr. na sv. Havla a sv. Jiří, odvod 22 měr a 3 věrtele obilí do panského špýcharu, přednostní mletí pro vrchnost, předkupní právo a laudemium
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1872 Antonín Zelenka s manž. Marií, jednáni s velkostkem o výkup z poddanství, cena stabovena na na 1.347 zl. 90 kr., jelikož se však budou starat o mlýnskou strouhu, snížena na 791 zl. 70 kr. ve 20 splátkách vždy k 1.11. počínaje 1872
1860-1911 probíhají mezi majiteli mlýna a chlumeckým velkostatkem permanentní spory ohledně Horního rybníka, z kterého velkostatek nechal odvádět vodu mimo Dolní rybník a mlýn a že velkostatek pořádal výlov obou rybníků každoročně na jaře namísto 1 x za 3 roky na podzim jako dříve, čímž mlýn silně omezuje v činnosti. Velkostatek se však hájil, že k Hornímu rybníku nemá mlynář žádné vodní právo a že se lovilo vždy podle potřeby. 5.1.1907 byla žaloba mlynáře sedlčanským hejtmanstvím zamítnuta, 25.6.1907 však bylo místodržitelstvím toto rozhudnutí zrušeno a spor odkázán na právo soukromé, nikoliv vodní.
1.7.1905 převzal mlýn Hynek Zelenka s manž. Josefou
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Hynek Zelenka narukoval do války, po návratu musel řešit dluhy, které za jeho nepřítomnosti narostly, a přežilé zařízení mlýna
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
pro špatný stav nebyl mlýn zapsán do rejstříku
1930 Hynek Zelenka
8 ha půdy
9.10.1933 uděleno živnostenské povolení k provozu
1937 semlel jen 97 q obilí a 3,5 q šrotů
1938 semlel a sešrotoval 222 q obilí
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
1940 mlýn formálně převzal postupní smlouvou svatební zeť Jan Kučera
1941 nuceně zastaven, jelikož však nebyl zapsán v rejstříku, neměl majitel nárok na odškodné
4.12.1944 provoz obnoven pro poruchu mlýna v Radešicích, přiděleny Počepice a Nechvalice, kontingent 500 q pšenice a žita dohromady
1945 na podzim Zelenka odešel za svým synem do pohraničí, mlýn reálně převzal zeť Jan Kučera, provozoval mlýn na živnostenský list Hynka Zelenky, ten se sem měl vrátit coby vbýměnkář
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1669 a 1676 - Mik. Slavíček
1772 Matěj Zelenka
1839 - Johan Zelenka
1872-1905 Antonín Zelenka
1905-1940 (1945) - Hynek Zelenka
1940 (1945) Jan Kučera
Problematickým vývojem si prošel i rybniční mlýn Hynka Zelenky v Žemličkově Lhotě. Hynek Zelenka narozený 25. června 1880 se po návratu z první světové války zpočátku vyrovnával s dluhy, které v průběhu války na mlýně narostly. Přesto se snažil mlýn udržovat v relativním chodu. Do mlýna tak instaloval ještě před rokem 1930 turbínu od Martina Kulíka z Hořovic o výkonu 6 HP. Vedle toho využíval i plynový motor Polke Vídeň o 10 HP, který byl vyroben roku 1912. Je pravděpodobné, že do mlýna byl instalován až druhotně, stejně jako většina strojního mlýnského vybavení, které mlynář roku 1938 přiznal. To pocházelo z různých strojírenských podniků
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
