Uživatel

Hledat

| Sign up

Mlýn bývá zřídka bez otrub.
(německé přísloví)

Pekárkův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Pekárkův mlýn

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Klisinec

PSČ

399 01

Okres

Písek

Katastrální území

Klisinec

GPS

49° 30' 21.0'', 14° 18' 11.6''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Pekárkův mlýn je v matrikách fary Kovářov uváděn při narození potomků mlynáře v 2. pol. 18. století. Kronika obce Klisinec popisuje existenci mlýna i jeho držení rodem Pekárků "od nepaměti". Mlel do r. 1930, kdy údajně vyhořel. K tomuto roku je mlýn ještě zapsán v seznamu vodních děl. Roku 1931 byla odhlášena mlynářská živnost. Poslední Pekárek Jaroslav zemřel r. 1937. Dcera Marie se provdala za Josefa Mrkáčka a v r. 1960 se odstěhovali. Od té doby mlýn v užívání JZD pustl. Syn Jaroslav zde r. 2007 zřídil soukromou daňčí oboru a mlýn je ponechán osudu v nepřístupném oploceném areálu.

Poloha vůči obci

Mlýn se nachází 1,3 km západně od obce Klisinec.

Vodní tok

Hrejkovický potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Obecná historie:

Pekárkův mlýn je v matričních knihách fary Kovářov uváděn při narození potomků mlynáře v druhé polovině 18. století. Kronika obce Klisinec popisuje existenci mlýna i jeho držení rodem Pekárků "od nepaměti". Mlel až do roku 1930, kdy údajně vyhořel. K tomuto roku je mlýn ještě zapsán v seznamu vodních děl. Stopy po požáru dnes nejsou rozeznatelné, zděná architektura domu nese znaky 19. století, možná shořely jen dřevěné části mlýnice. Roku 1931 byla odhlášena mlynářská živnost.

Poslední Pekárek Jaroslav zemřel roku 1937. Vdova Anna Pekárková po jeho smrti ještě hospodařila (v roce 1948 uzavírá smlouvu o zřízení služebnosti chůze a jízdy pro majitele sousední usedlosti Budař – bývalého Hruškovského mlýna). Dcera Marie Pekárková se roku 1943 provdala za Josefa Mrkáčka, úředníka (protektorátního) okresního úřadu v Táboře, původem z Německých Pasek u Příbrami (dnes Kardavec). Od té doby hospodářství fakticky vedl Josef Mrkáček. Roku 1951 byl z neznámé příčiny zatčen a propuštěn po 15 dnech. K rokům 1955 a 1957 je evidován v databázi zájmových osob StB. Následně se stal prvním z obce Klisinec, kdo roku 1957 vstoupil do nově založeného JZD (ostatní rolníci to odmítali). Obecní kronika také uvádí, že Josef Mrkáček poté nechtěl v JZD pracovat a roku 1960 se odstěhoval s rodinou do Poříčí nad Sázavou. Usedlost nechal v užívání JZD. Anna Pekárková dožila v Klisinci a zemřela roku 1965. Od té doby Pekárkův mlýn pustne.

Josef Mrkáček roku 1990 převedl nemovitosti na syna Jaroslava Mrkáčka, který na nich roku 2007 zřídil honitbu Obora Pekárkův mlýn. Areál bývalého mlýna se nyní nachází v uzavřeném, oploceném a nepřístupném prostoru soukromé daňčí obory, ponechán osudu. (RA)

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1830 Jan Pekárek

První republika (1919–1938)

1930 Jar. Pekárek

V roce 1930 vyhořel a následující rok byla odhlášena živnost.

Události

Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Pekárek

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1830 Jan Pekárek

1930-1939 - Jaroslav Pekárek (RR)

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více

Sčítání lidu pro Pekárkův mlýn, Klisinec čp.9

https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1shcbkm&id=603271

Rok 1869 – Jan Pekárek *6.4.1791, rolník a mlynář;

manželka Marie *16.5.1815;
- syn Viktorin *31.8.1835;
- syn František *23.4.1838
- syn Josef *14.4.1846, mlynář/pomocník;
- dcera Barbora *9.11.1847;
- syn Vincenc *7.10.1849;
- dcera Růžena *3.8.1851.

Rok 1880 – Josef Pekárek *1846, mlynářství a držitel hospodářské usedlosti;

manželka Marie *6.5.1855;
- syn Alois *1871;
- dcera Anna *7.1.1873;
- dcera Marie *20.2.1875;
- dcera Karolína *3.1.1877;
- syn Karel *6.8.1878;

otec Jan Pekárek *1787, vdovec a výměnkář.

Rok 1890 – Josef Pekárek *8.6.1846, polní hospodářství/majitel, mlynářství/majitel;

manželka Marie *1854;
- syn Alois *21.12.1871;
- dcera Anna *21.12.1873;
- dcera Marie *7.1.1876;
- dcera Karolína *12.1.1878;
- dcera Barbora *9.8.1881;
- syn Josef *26.8.1883;
- dcera Božena *16.7.1885;
- dcera Berta *6.7.1887;
- syn Jaroslav *16.2.1889;

bratr František *26.4.1837.

Rok 1900 – Josef Pekárek *19.3.1846, polní hospodářství/vlastník usedlosti, mlynářství/majitel mlýna;

manželka Marie *15.8.1855;
- dcera Karolína *12.1.1879
- dcera Barbora *9.8.1881;
- syn Josef *26.8.1883;
- dcera Božena *16.7.1885;
- dcera Berta *6.7.1887;
- syn Jaroslav *16.2.1889;
- syn Bohuslav *15.11.1892;
- dcera Ludmila *5.12.1894;

bratr František *28.2.1835.

Rok 1910 – Josef Pekárek *15.3.1846, vdovec, selské hospodářství/majitel, mlynářství/majitel;

dcera Barbora *9.8.1881;
dcera Berta *6.7.1887;
syn Jaroslav *16.2.1889;
syn Bohuslav *15.11.1892;
dcera Ludmila *5.12.1894.

Rok 1921 – Jaroslav Pekárek *22.2.1889, mlynářství a zemědělství/majitel mlýna a rolnické usedlosti (v roce 1939 patřilo ke mlýnů 32ha 74a polností)

manželka Anna *31.1.1899 Hrejkovice;
- dcera Helena *10.8.1920;

sestra Barbora 9.8.1883.

Pamětní kniha obce Klisinec

https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1khokj

str. 119

„Čp.9 U Pekárků. Od nepaměti mlýn, který stojí dosud, ale živnost je odhlášená od r. 1931. Od nepaměti zde hospodaří rod Pekárků. Poslední Pekárek zemřel v roce 1937. Jeho dcera Marie se provdala za Josefa Mrkáčka z Pasek od Příbramě a na čp.9 hospodaří rod Mrkáčků.“

Kovářov (okres Písek)

https://cs.wikipedia.org/wiki/cs:Kov%C3%A1%C5%99ov%20(okres%20P%C3%ADsek)?uselang=cs

Kříže v obci

Pekárkův kříž se nachází u cesty na Pechovu Lhotu u mlýna. Byl postavený poté, co mlýn vyhořel v roce 1930. Kříž je kamenný a v ohrádce. Spodní sokl má zabudovanou destičku s nápisem :

POCHVÁLEN BUĎ JEŽÍŠ KRISTUS, NEJSLADŠÍ JEŽÍŠI NEBUĎ MÝM SOUDCEM, ALE SPASITELEM. MŮJ JEŽÍŠI MILOSRDENSTVÍ VĚNUJE RODINA PEKÁRKOVA. 1930.

Viz. ŠIMEČKOVÁ, Pavla. Od kapličky ke křížku. Průvodce po posvátných místech na Kovářovsku.. 1. vyd. Praha : Plot, 2009

Skrýt

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

Ve stavu z doby po roce 1930, neudržován pustne.

Stav nemovitosti k datu

01 2018

Dochováno

dochován pouze obytný objekt/obytná část
dochovány hospodářské části

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice je součástí dispozice domu

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

přízemní

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

prostup pro hřídel vodního kola
drobné sakrální památky

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

Stav mlýnské technologie – popis

Pravděpodobně neexistuje.
Podle Seznamu vodních děl z roku 1930 měl mlýn jedno vodní kolo na svrchní vodu o výkonu 4,03 ks.

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

rybník
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

PopisHnijící torzo hřídele vodního kola
1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,133 m3/s, spád 4,03 m, výkon 4,03 HP

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

PopisHnijící torzo hřídele vodního kola
1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,133 m3/s, spád 4,03 m, výkon 4,03 HP

Pomocné motory a generátory

Žádná položka není vyplněna

Historické technologické prvky

Prameny

Literatura / Internet

Autor

NázevMatriky fary Kovářov

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrkJ&id=4905

Datum citace internetového zdroje28.12.2016

Autor

NázevMatriky fary Kovářov

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrkJ&id=4905

Datum citace internetového zdroje28.12.2016

Autor

NázevSčítání lidu pro obec Klisinec

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1shcbkm&id=603271

Datum citace internetového zdroje28.12.2016

Autor

NázevPamětní kniha obce Klisinec

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesněnístr.119

Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1khokj

Datum citace internetového zdroje28.12.2016

Autor

NázevWikipedia - encyklopedie

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttps://cs.wikipedia.org/wiki/cs:Kov%C3%A1%C5%99ov%20(okres%20P%C3%ADsek)?uselang=cs

Datum citace internetového zdroje28.12.2016

Autor

Název

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttps://mapy.cz/fotografie?x=14.3054717&y=49.5066710&z=16

Datum citace internetového zdroje29.12.2016

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl RČS

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 15

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Současné fotografie - exteriér

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - vodní dílo

Ostatní

Autoři

Vytvořeno

28.12.2016 19:22 uživatelem pepino

Majitel nemovitosti

Není vyplněn

Spoluautoři

Uživatel	Poslední změna
Rudolf (Rudolf Šimek)	29.1.2018 08:04
Radomír Roup (Radomír Roup)	11.6.2018 18:57
doxa (Jan Škoda)	4.1.2024 01:45
rab	9.2.2018 20:28

Pekárkův mlýn

Identifikační údaje

Historie

Obecná historie:

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Události

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:

Kovářov (okres Písek)

https://cs.wikipedia.org/wiki/cs:Kov%C3%A1%C5%99ov%20(okres%20P%C3%ADsek)?uselang=cs

Kříže v obci

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Technologické vybavení

Technologické vybavení

Vodní motory

Pomocné motory a generátory

Prameny

Literatura / Internet

Prameny

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Současné fotografie - exteriér

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - vodní dílo

Ostatní

Autoři

Vytvořeno

Majitel nemovitosti

Spoluautoři

Ubytování ve mlýně - hotely a penziony:

Horní, Klášterní, Cisterciácký mlýn; Obermühl, Joischmühle, Jochesmühle

Černodolský, Černý mlýn; Schwarzthaler Mühle

Romantický hotel Mlýn Karlštejn, Klučický mlýn

Kadlcův, Pařízkův, Svatojánský mlýn

Peckův mlýn; Schöppamühle