Historie
Obecná historie:
Na císařském otisku je psán majitel mlýna Johann Zollmann, ve Vodní knize Theodor Zollmann. Pak je psán František Novák.
V Soupisu vodních děl (1930) je zapsán Josef Pilný.
V r. 1921 vlastnil mlýn Augustin Januš. V tom roce ve mlýně bydleli:
Augustin Januš (*1865), mlynář Anna Janušová (*1872), manželka Ludmila Janušová (*1903), dcera, pomocnice Kateřina Jelinková (*1844), tchýně Bohumil Gregor (*1904), mlynářský učeň Marie Konečná (*1869), děvečka
Původní č. p. bylo 9.
(RR).
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn prodal hrabě Špork 1. 1. 1685 mlynáři Jiřímu Lyškovi.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1930 Josef Pilný
1931 zakoupil František Novák, dříve nájemce Panského mlýna v České Skalici, v dubnu 1933 se sem přestěhoval i s rodinou, 1935 mlýn opět prodal.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1930 Josef Pilný
1931-1935 František Novák
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: