Lepší dvakrát měřit než jednou zapomenout, řekl mlynář.
(německé přísloví)

Pustý mlýn, mlýn Jarov, Na Větrově

Pustý mlýn, mlýn Jarov, Na Větrově
374
131
Strakonická
Horažďovice
341 01
Klatovy
Horažďovice
49° 18' 52.2'', 13° 43' 19.0''
Mlýn s vodním kolem, který vyrábí elektřinu
První dochovaná písemná zmínka o mlýně pochází z roku 1581 (kupní smlouva). Dříve se nazýval Pustý nebo též Na Větrově. Od 19. století se používá název mlýn Na Jarově, později mlýn Jarov či Jarovský. Mlýn existoval do znárodnění v roce 1953. V současnosti slouží jako sklad, obytná budova a kanceláře. V roce 2014 spuštěno nové vodní kolo.
Otava
přístupný po domluvě

Obecná historie:

První dochovaná písemná zmínka o mlýně pochází z roku 1581 (kupní smlouva). Dříve se nazýval Pustý nebo též Na Větrově. Od 19. století se používá název mlýn Na Jarově, později mlýn Jarov či Jarovský. Mlýn existoval do znárodnění v roce 1953. V současnosti slouží jako sklad, obytná budova a kanceláře. 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

listina Racka Kocovského z Kocova vydaná 27. září 1463: ,,...u mlýnů také přináležejících a k jmenovanému mému městu příslušejících obyčejný úrok ...
také ze sedmého půl věrduňku zlata mně a mým budoucím po všecka léta platiti budou.“ Tento stav setrval minimálně po dalších padesát let.

Půta Švihovský v roce 1503 potvrdil platy z mlýnů ve stejné výši jako Racek z Kocova, ale navíc ještě obci uložil jednorázový plat 6 kop grošů na
sv. Michala za užívání těchto mlýnů a upravil i úrok, jenž má mlynář odvádět městu: ,,...z šestého z Pustého 2 kopy .“

 

 

O osudech mlýna Na Větrově vypráví kupní smlouva z roku 1581. Tehdy se mlynář Šebestián, jenž právě Větrovský mlýn užíval, obrátil na purkmistra a radu města s prosbou o odkoupení svého závazku na tomto mlýně. Šebestián koupil mlýn od mlynářky Barbory Sykarky před třemi lety za 161 kop grošů. Složil však pouze část kupní ceny, a to 35 kop, každoročně pak na svátek Božího těla měl mlýn po 10 kopách splácet. Viditelně se však dostal do finančních nesnází a na splácení mlýnu neměl, a tak žádal město, aby od něj mlýn odkoupilo. Obecní představitelé v čele s purkmistrem Mikulášem Hollarem se poradili s Václavem Švihovským, tehdejším majitelem panství, jenž jim odkoupení mlýna schválil. 9. června tak obec Šebestiánovi vyplatila nejen 35 kop, ale za opravy na mlýně přidala ještě dalších patnáct.
Šebestián směl ve mlýně hospodařit až do poloviny září, přičemž obec slíbila, pokud by to bylo zapotřebí, provádět po tu dobu na své náklady veškeré nutné opravy. Vedení města následně pravidelně každý rok vyplácelo oněch 10 kop dědicům mlynářky Barbory, a to až do roku 1591.

Konec 16. století byl ve znamení sporu města s jeho vrchností. Nový pán Karel Švihovský omezoval městská práva až do té míry, že se Horažďovičtí obrátili k nejvyšším královským zástupcům. Petr Vok z Rožmberka, Volf Novohradský z Kolovrat a Adam ze Šternberka na zámku v Bechyni v prosinci 1589 vyslechli horažďovické zástupce i Karla Švihovského, aby mohli rozhodnout hned v několika sporných záležitostech. Konečný verdikt se mimo jiné týkal i mlýna Na Větrově, často uváděného jako Pustý. Karel Švihovský, využívající obecní mlýn ve svůj prospěch, jej měl nyní neprodleně vrátit městu: „...mlýn, v kterýž se jim uvázal, řečený
Pustý Na Větrově, Horažďovickým hned postoupiti beze vší odpornosti (…) a jejich laskavou vrchností býti má.“ Naproti tomu mu bylo přiznáno držení krčmy ve Veřechovech a pravidelný zádušní plat z Týnce.

Ačkoli město poctivě splácelo dlužnou částku a podařilo se mu z mlýna vystrnadit i podnikavého Karla Švihovského, o jeho využití se příliš nestaralo, a když roku 1599 obdrželo njiž několikátou stížnost od Václava Podměstského a Tomáše Holečka, mlynářů na Hořejším mlýně, že kvůli němu byl jejich mlýn několikrát zatopen, uvolilo k jeho opuštění.
 

mlýn Na Větrově po nejrůznějších tahanicích o vlastnictví od roku 1599 nadobro chátral

seznam o placení hromničného z roku 1662: ,,... z šestého Na Větrově 4 zl.."
1837 Josef Sperling

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1930 Richard Roučka

1953 znárodněn, mlýn zrušen a budova používána jako sklad n.p. Mototechna. Později předáno n.p. Stavební geologie.

(doplnil Richard Šimík)

Po roce 1989 navrácen zpět původním majitelům. Technologie ani vodní motory se nedochovaly.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Sperling
  • Roučka

Historie mlýna také obsahuje:

Barbora Sykarka

-1581 Šebestián

1581- město Horažďovice

1815 – Vidalík

1816 – Mach

1830 – Mayer

1836 Josef Sperling

1839 – Luhan

1844 – Lunáček

1858 – František Roučka

1880 – František Roučka (ml.)

1930 Richard Roučka

1945 – Miloš Roučka

1953 – stát

1991 – Marie Roučková

2010 – Richard Šimík

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
        • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
        • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • vyskladňovací otvor
        • trámový strop
        • krov
        • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • zcela bez technologie aj.
        Technologie ani vodní motory se nedochovaly.
        Žádná položka není vyplněna
        Dochovaný
        • výroba elektrické energie
        • jez
        • stavidlo
        • náhon
        • odtokový kanál
        Voda nabírána z Jarovského jezu přes vstupní čtyřdílná stavidla. Šíře náhonu cca 5 m, část s vyzděnými stěnami.
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisU mlýna bývalo vodní kolo hřebenáč
        1930: 4 kola na spodní vodu, hltnost 3,335 m3/s, spád 1,2 m, výkon 16.4 HP
        V roce 2014 spuštěno nové vodní kolo.
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisU mlýna bývalo vodní kolo hřebenáč
        1930: 4 kola na spodní vodu, hltnost 3,335 m3/s, spád 1,2 m, výkon 16.4 HP
        V roce 2014 spuštěno nové vodní kolo.
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavDochovaný
        PopisVodní kolo dle Zuppingera, nová konstrukce, průměr 5 m, šířka 3,6 m. Spád 0,85 m, max. průtok 3,6 m3/s, el. výkon 15 kW.
        Projekt www.vodnikola.cz
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorŠkudrnová Jaroslava
        NázevMlynářství v Horažďovicích
        Rok vydání2012
        Místo vydáníZápadočeská univerzita v Plzni
        Další upřesněníBakalářská práce
        Odkazhttps://dspace5.zcu.cz/handle/11025/5473
        Datum citace internetového zdroje11 2023
        AutorŠkudrnová Jaroslava
        NázevMlynářství v Horažďovicích
        Rok vydání2012
        Místo vydáníZápadočeská univerzita v Plzni
        Další upřesněníBakalářská práce
        Odkazhttps://dspace5.zcu.cz/handle/11025/5473
        Datum citace internetového zdroje11 2023
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 14

        Žádná položka není vyplněna

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Vytvořeno

        6.1.2013 23:40 uživatelem risa

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 25.3.2017 20:08
        doxa (Jan Škoda) 22.5.2024 14:15
        nefertiti 30.6.2014 19:04