Historie
Obecná historie:
V roce 1930 byl ve mlýně mlynářem František Švadlenka.
Posledním mlynářem byl Josef Švadlenka, jeho vnuk ve mlýně bydlí.(info vnuk posledního mlynáře Milan Švadlenka)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
olejna zmíněna 1466
1839 Rudolf Čapek (?)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1839 Rudolf Čapek (?)
Na poč. 2. pol. 19. stol. zanikla olejna a její vodní dílo využil sekerník a mlynář Antonín Straka ke stavbě mlýna o jednom obyčejném složení a krupníku-holendru.
1850 Josef Straka
1872 sekerník Straka postavil malý mlýnek
1889 František Švadlenka
První světová válka (1914–1918)
Od roku 1923 byl ve mlýně mlynářem František Švadlenka ml.
1954 poslední mlynář Josef Švadlenka, pouze se šrotovalo a vyráběly kroupy
Vnuk posledního mlynáře Švadlenky ve mlýně bydlí.(info vnuk posledního mlynáře Milan Švadlenka)
Krupník z Mezného dnes v expozici Souboru lidových staveb Vysočina ve mlýnici za hamrem ve Svobodných Hamrech a pozůstatek olejny - mohutná železná šroubovice z kládového lisu - je v depozitáři souboru.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
sekerník Antonín Straka
mlynáři:
1850 Josef Straka
1889 František Švadlenka
1923 František Švadlenka
1954 Josef Švadlenka
Podle Františka Štěpána se o zakladateli Antonínu Štěpánovi vyprávělo: "Mlynář byl příčinlivý a oblíbený, měl jen jednu chybu. Protože si občas rád přihnul, trošku šidil mleče, aby měl na kořalku. Když do Seče přijeli misionáři, šel i on ke zpovědi. Tam se přiznal a jako pokání mu bylo uloženo několik Zdrávasů a Otčenášů a také aby na moučnici umístil ukřižovaného Krista, že tak odolá pokušení. Nějaký čas to šlo, ale pak se mlynářovi na kořalku nedostávalo. Když to již nemohl vydržet, řekl: Pane Ježíši Kriste, já už to dál nevydržím, jeden z nás musí pryč! Křížek vynesl na půdu a vše šlo jako dříve ke spokojenosti mlynáře i mlečů."
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
