To je něco ve mlýně.
(německé rčení)

Podsosenský, Dolní, Obecní mlýn

Podsosenský, Dolní, Obecní mlýn
32
127, 200
Lišov - Sosní
373 72
České Budějovice
Lišov
49° 0' 45.9'', 14° 39' 9.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Podsosenský mlýn, zvaný také jako Dolní mlýn nebo Obecní mlýn č.p. 200, podle starého číslování č.p. 127.
cca 3,5 km od lišovského náměstí východním směrem na Miletín
Miletínský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Doba založení mlýna není známá, musel však existovat již před rokem 1631 - tento rok je v účtech lišovského rychtářství uváděn výdaj 16 zlatých "na kameny mlýnské" a 3 zlaté 23 grošů "za nové vřeteno a kypřici s pánvici".

17.6.1659 oddáni Jakub Urban a Dorota Kudrnová, dcera Jana Kudrny, mlynáře pod Sosní

1676 mlýn měl 2 složení, později jen jedno, neboť druhé bylo zničeno ve válce

1677 sosnovský mlynář nynější i budoucí má a musí dávati z gruntů a palouků při obecním mlýně Sosní ležících a od pasení dobytka na občinách zdejších městysi Lišovu na věčné časy každoročně platu při vyjití vypsaného času po 2 kopách 20 d.

1680 - Vít Smolík (Hromada)

1732 nájemce Václav Suchan

1753 nájemce Ludvík Svoboda

24.2.1764 emfyteuticky zakoupil Karel Svoboda, měšťan lišovský a královský linecký vlny faktor, který se zavázal vlastním nákladem přivésti vodu z potoka Štěpánovického na týž mlýn Sosní (viz příloha). Za tímto účelem provedl Karel Svoboda stoku z potoka skrze farní pozemky ve Štěpánovicích, k čemuž obdržel povolení od faráře Františka Fišera. Smlouva byla sepsána 30. září 1765 na faře ve Štěpánovicích, podepsána též rychtářem Kašparem Suchánkem a konšely a uložena i s nákresem od Pavla Světeckého v městském archivu. Kníže Josef Schwarzenberg schválil 19.4.1766, pražská konzistoř 7.7.1766.

1770 - Matěj, syn Kašpara Šprincla?, podlidéřovického mlynáře, si vzal vdovu po Matěji Tůmovi, mlynáři pod Sosní?, svědek Pavel Brázda, mlynář z Kostelní Myslové. Matrika Kostelní Vydří 2, sn. 9 (mgh) viz Pr. Vydří

1778 Karel Svoboda se svolením magistrátu prodal mlýn Janu Hrašemu, mlynáři na Krkavci a měšťanu z Mezimostí u Veselí nad Lužnicí ve prospěch jeho syna Josefa Hrašeho za 2.300 zl. a roční nájem magistrátu 25 zl. Mlýn měl dvoje složení a pilu, cena byla zvýšena o 24 strychů orné půdy, jež Karel Svoboda od sousedů přikoupil.

11.8.1795 Josef Hraše přikoupil Dolní louku a pastvinu zvanou Planina.

1817 vdova Kateřina Hrašová se podruhé vdala za stárka Lučního mlýna (Wiesenmühle) v Českých Budějovicích Karla Jeřábka z Podhradí na hlubockém panství.

1821 Kateřina Jeřábková požádala o vycejchování na nevyhnutelnou opravu splavu, schváleno a vycejchováno 12 kmenů z obecních lesů v sousedské ceně. 

převzal syn Josef Hraše

1827 Josef Hraše

26.2.1839 Josef Hraše žádal obec o 10-12 kmenů z obecního lesa na opravu splavu, obec je však neměla a tak požádala lesní úřad na Hluboké.

1.5.1845 přistavěl prádelnu, pekárnu a stáj pro dobytek

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1851 vdova Anna Hrašová

syn Jan Hraše

vdova Antonie Hrašová se provdala za vdovce Františka Šmída (Schmida)

Mlynář Vojtěch Vacl koupil (1889) od mlynáře Raše z Lišova mlýn "Sosní" jelikož mu tam do mlýna žádný nevezl, prodal za pár roků mlýn i s pozemky Jakubu Fišákovi synu Fišáka čp. 35 v Hůrkách, ten pojal za manželku Marii Kováříkovou dceru Jana Kováříka čp. 31 v Hůrkách. Vacl si vyminil velký výměnek, byla mezi nimi velká nesnášenlivost, tudiž se rozhodl majitel mlýna Jakub Fišák pro prodej mlýna, prodal jej Fraňkovi.

(Památní kniha obce Hůrecké založená v roce 1851, s. 51)

1900 koupil mlýn Vojtěch Franěk ml. (+1919), syn Vojtěcha Fraňka, sedláka z Kolného čp. 8

1919 vdova Marie Fraňková

1930 Vojtěch Froněk, mlýn a pila

1930 mlýn převzal starší syn Karel Franěk, pilu mladší syn Stanislav Franěk

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1949 uvalena národní správa

1954 mlýn znárodněn, pilu převzaly Pozemní stavby České Budějovice, mlýn Zemědělský a nákupní zásobovací podnik Třeboň

Provoz mlýna ukončen přibližně v roce 1962. Mezi roky 1956 – 1962 zde byly mlety jen krmné směsi. Mlýn byl poté přeměněn na skladové prostory. Pila je v provozu doposud.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

1991 mlýnský objekt čp. 200 získala v restituci rodina Fraňků, ve mlýně je sklad potravinářského zboží, pila je v provozu

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kudrna
  • Smolík
  • Suchan
  • Svoboda
  • Tůma
  • Hraše
  • Vacl
  • Fišák
  • Franěk
  • Šmíd
  • Schmid
  • Jeřábek
  • Froněk

Historie mlýna také obsahuje:

1659 -Jan Kudrna

1732 -Václav Suchan

1753 - Ludvík Svoboda

24.2.1764-1778 Karel Svoboda

před 1770 Matěj Tůma

1778 - Jan Hraše

1778  Josef Hraše

1817 Kateřina Hrašová (provd. jako vdova za Karla Jeřábka, stárka českobudějovického Lučního mlýna)

1827 Josef Hraše

1851 - vdova Anna Hrašová

- Jan Hraše

- Antonie Hrašová (provd. jako vdova za Františka Šmída)

1889 - Vojtěch Vacl

- Jakub Fišák

1900 - Vojtěch Franěk

1919 - Marie Fraňková

1930 Vojtěch Froněk

1930 - Karel Franěk (mlýn), Stanislav Franěk (pila)

1949 - nucená národní správa nad objekty

1954 - znárodnění, Pozemní stavby v Českých Budějovicích

1962 - Zemědělský a nákupní zásobovací národní podnik Třeboň

1990 - restituce


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        zděná
        vícepodlažní
        1845 Josef Hraše přistavěl prádelnu, pekárnu a stáj pro dobytek
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            1676: 2 složení, druhé později zničeno ve válce
            1778: 2 složení
            Dochovaný
            • pila
            1778 pila
            1930 mlýn a pila
            • jez
            • náhon
            • rybník
            Karel Svoboda se zavázal vlastním nákladem přivésti vodu z potoka Štěpánovického na týž mlýn Sosní. Za tímto účelem provedl Karel Svoboda stoku z potoka skrze farní pozemky ve Štěpánovicích, k čemuž obdržel povolení od faráře Františka Fišera. Smlouva byla sepsána 30. září 1765 na faře ve Štěpánovicích, podepsána též rychtářem Kašparem Suchánkem a konšely a uložena i s nákresem od Pavla Světeckého v městském archivu. Kníže Josef Schwarzenberg schválil 19.4.1766, pražská konzistoř 7.7.1766.
            1821. 1839 opravován splav
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisMlýn s přidruženým provozem pily, poháněný (1930) dvěma koly na svrchní vodu o výkonu 8,2 koňských sil, se spádem 3,2 metru a průtoku 0,141, respektive 0,156 m3 za vteřinu.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisMlýn s přidruženým provozem pily, poháněný (1930) dvěma koly na svrchní vodu o výkonu 8,2 koňských sil, se spádem 3,2 metru a průtoku 0,141, respektive 0,156 m3 za vteřinu.
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorGenealogie Jihočeské rody
            NázevRozcestník - lokalita Sosní
            Rok vydání2014
            Místo vydáníGenealogie Jihočeské rody
            Další upřesněnísouhrn materiálů, týkajících se sosenského mlýna
            Odkazhttp://jihoceske-rody.eu/rody/stitek/sosni/
            Datum citace internetového zdroje28.3.2015
            AutorGenealogie Jihočeské rody
            NázevRozcestník - lokalita Sosní
            Rok vydání2014
            Místo vydáníGenealogie Jihočeské rody
            Další upřesněnísouhrn materiálů, týkajících se sosenského mlýna
            Odkazhttp://jihoceske-rody.eu/rody/stitek/sosni/
            Datum citace internetového zdroje28.3.2015
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníSešit 2, s. 10, poř. č. 43
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách V.
            Rok vydání2002
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 47-50

            Místo uložení
            Název fondu
            Název archiválie
            Evidenční jednotka
            Inventární číslo, signatura
            Místo uložení
            Název fondu
            Název archiválie
            Evidenční jednotka
            Inventární číslo, signatura

            http://franek.cz/

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - interiér

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            27.3.2015 21:58 uživatelem genealog (Milan Wölfl)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 20.9.2022 20:38
            doxa (Jan Škoda) 17.9.2024 13:02
            No.666 26.6.2021 12:56