Uživatel

Hledat

Mlynáři jsou všichni stejní, řekl onen mlynář,
jenž měl být oběšen, když se ho zeptali,
jestli zná nějakého, který by zloděj nebyl.
(německé přísloví)

Kořínkův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Kořínkův mlýn

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Debrno

PSČ

278 01

Okres

Mělník

Katastrální území

Debrno

GPS

50° 13' 6.9'', 14° 19' 17.8''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Mlýn na okraji vsi Debrno původně pravděpodobně ze 17. století. Areál mlýna zachován ve stavu z počátku 20. století, téměř vše zařízení demontováno.

Poloha vůči obci

Mlýn se nachází na SZ okraji vsi

Vodní tok

Turský potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Mlýn původně ze 17. století.

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

Dle vodní knihy v roce 1874 majitelkou mlýna o jednom kole/složení Kateřina Syrová. V majetku do první světové války.

První republika (1919–1938)

majitelé Josef Syrový a Marie Syrová

1929 Josef Syrový prodal mlýn Bohumíru Maceškovi a sám si ponechal vedlejší budovu (nově čp. 7)

1930 - Václav Citta - 1 kolo na svrchní vodu

1932 - od Bohumíra Macešky kupuje mlýn Karel Kořínek, kolo nahrazeno turbínou, postupem času zřízen parní stroj, před válkou zaveden pohon na dieslový motor

(doplnil jšk)

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

Ve mlýně se v době okupace mlelo. Po válce dieslový motor nahrazen motorem elektrickým.

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Provoz ukončen 2. 9. 1950.

Události

Zánik mlynářské živnosti

Vývoj po roce 1989

Mlýnice mimo půdu adaptována na bydlení.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Syrový
Maceška
Citta
Kořínek

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1874 - Kateřina Syrová

-1928 Josef Syrový a Marie Syrová

1929-1932 Bohumír Maceška

1930 - Václav Citta

1932 - Karel Kořínek

1939 - Karel Kořínek (RR)

2015 - Karel kořínek

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice je součástí dispozice domu

Stavební etapy

baroko do roku 1800
raná moderna do roku 1920

Dominantní stavební konstrukce

Podlažnost

vícepodlažní

Dispozice, slohové zařazení – popis

Spojenou obytnou část s mlýnicí tvoří budova o třech nadzemních podlažích - vzhledem k poloze pod svahem je přízemí od jihu suterénní. Fasáda jednolitá bez členění a výzdoby.

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

existující torzo uměleckého složení

Stav mlýnské technologie – popis

Torzo uměleckého složení je dochováno ve zbytcích výtahů, zbytku transmise a v rovinném vysévači. U jižní fasády se nalézá turbínová kašna, ze které vede potrubí do suterénu s turbínou. U západního štítu přístavek původně pro parní stroj.

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Mlýn o 1 složení.
Mezi turbínovou kašnou a suterénem zachován prostor původní lednice (dnes betonová podlaha v úrovni patra mlýnice), kde se nacházelo mlýnské kolo.

Doplňkové a další provozy

Dochovaný

Doplňkové a další provozy – popis

Při mlýně existoval obchod se smíšeným zbožím. Ve mlýně se také vyráběla elektřina.

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
rybník
akumulační nádržka
odtokový kanál
turbínová kašna
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Z Turského potoka byla voda stavidlem pouštěna do 180 metrů dlouhého náhonu, který byl zhruba v polovině rozšířen na akumulační nádržku. Dřevěným zachovalým stavidlem voda tekla potrubím do turbínové kašny a odtud do turbíny. Z turbíny odtékala podzemním kanálem pod domem a dvorem zpět do potoka.
Zápis ve vodní knize: "Voda používá se ze dvou studánek, jedna v obci Debrné, druhá asi 100 kroků za obcí k Tursku: obě vody tečou do nádržky a ta, když se naplní, mele se chvíli a zase se nadržuje. Tento potůček přichází v Minicích do Zákolanského potoka.
(SOA v Prazé, SOkA Kladno, fond OÚ Kladno, vodní kniha, vložka 26)