Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
ve mlýně se po bitvě na Bílé hoře údajně scházeli čeští bratři a organizovali se zde tajné přechody přes hranice
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Josef Bradáč
zdědil syn Dominik Bradáč, připojil polnosti, 1830-31 v představenstvu obce Komárov
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1864 Dominik Bradáč zvolen do občanského výboru spojených obcí Komárov a Kleštěnice
1871 za Komárov přítomen odhalení pamětní desky na domě obrozenského básníka Šebestiána Hněvkovského (1770-1847) v Žebráku
1872 mlýn poničen povodní po průtrži mračen, 1.1.1875 obdržel Dominik Bradáč státní půjčku 600 zl. na obnovu mlýna.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Procházka Bradáč Rechcígl Křikava Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
V r.1780 mlynář Procházka Antonín. Mlynář Dominik Bradáč, mlynář Zdeněk Rechcígl. (Piskot)
Josef Bradáč
1830-1875 Dominik Bradáč
1930 Božena Křikavová
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
