Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Střední mlýn ve Staré Vsi u Bílovce se poprvé připomíná roku 1618, kdy jej první neděli v adventu prodal Tomáš Barnheier Kryštofu Honovi za 180 tolarů.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Po více než 40 letech mlýn 22.srpna 1660 převzal za 180 tolarů jeho syn Václav Hon, po jeho smrti koupil mlýn Václavův syn Petr rovněž za 180 tolarů. Následně mlýn 22. dubna 1713 převzal mlýn za 180 tolarů Petrův syn Bernard Hon. Podle urbáře z r. 1728 Střední mlýn přináležel k místní rychtě, mlynář měl za jedinou povinnost každoročně odvádět jednu vykrmenou husu. Dne 14. března 1753 koupil Střední mlýn po svém zemřelém otci Bernardu Honovi jeho syn František Hon za 180 tolarů. Dalším majitelem tohoto mlýna se stal 24. června 1785 Antonín Hon, který jej koupil za 600 zlatých. Po jeho smrti převzala mlýn vdova Kateřina, která jej 10. června 1800 prodala Janu Maderovi za 1 026 zlatých 30 krejcarů 2 denáry.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Dne 15. října 1860 koupil mlýn František Dvorský za 3 960 zlatých.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Na leteckém snímku ze začátku 50. let 20. století jsou ještě viditelné obvodové zdi mlýna. V letech 1945-46 byli původní obyvatelé Staré Vsi německé národnosti násilně odsunuti do Německa a Starou Ves obsadili novoosídlenci. Poté došlo pravděpodobně k zániku mlynářské živnosti a rovněž k postupnému chátrání a následně k zániku budovy mlýna. V místech, kde Střední mlýn stál /stavební parcela č.81/, byl v 70. letech postaven objekt prodejny Jednota, později COOP.
Události
Zánik mlynářské živnosti Zánik budovy mlýna
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Barnheier Hon Mader Dvorský Madera Sokol Sokoll Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
-1618 Tomáš Barnheier
1618-1660 Kryštof Hon
1660 Václav Hon, syn
-1713 Petr Hon, syn
1713-1753 Bernard Hon, syn
1753-1785 František Hon, syn
1785-1800 Antonín Hon, syn
1800-1860 Jan Madera
1860 František Dvorský
1930 Jindřich Sokoll
1935 Sokol
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
