Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Jeník z Dobrotic vložil v roku 1365 Bočkovi z Kunštátu ves Dobrotice s tvrzí, s dvory a mlýny a Jeníkovice s mlýnem.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Lánový rejstřík od Fr. Matějky zaznamenává v l. 1676-6 mezi domkáři v Jankovicích i mlynáře a mlýn o jednom složení a stoupu.
Počátkem 17. století odváděl jankovický mlynář Jan Zdražil vrchnosti o vánocích 5 zlatých a 50 krejcarů, robotoval u vrchnosti při střihání ovcí dva robotní dny, o žních tři dny a při sklizni chmele tři dny pěší roboty.
1830 Jan Tománek
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V roku 1932 je na mlýně psán Ludvík Benda. V r. 1932 je v obecní kronice zaznamenán požár tohoto mlýna. V roku 1936 byl tento Fuksův mlýn prodán za 75 000 Kč Hudrychovi z Přerova v dražbě. Tento nový majitel mlýn obratem prodal mlynáři Hrubému za 95 000 Kč. Dne 17.7.1936 vydal Okresní úřad v Holešově souhlas k užívání mlýna a pekárny Ladislavu Hrubému, mlynáři v Jankovicích č.p. 37.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Mlýn mlel do r. 1952, v roku 1961 byl prodán místnímu JZD i s vodní turbínou o výkonu 12 ks při spádu 8 m.
Voda na jankovický mlýn byla přiváděna vodním náhonem z rybníků od Hlinska, do kterých přitékala strouhou z toku Rusavy a také potokem Slavkovským, přitékajícím ze svahů Hostýna a Bukoviny. Vodní náhon na tento mlýn protékal podél již zbořené budovy valchy před Jankovicemi, která po dobu provozu také vodu využívala. Tento vodní náhon byl zčásti zrušen po zastavení mlýna v roku 1942. Zbývající vyvýšená část vodního náhonu v blízkosti budovy mlýna byla rozprostřena na okolním terénu při rozšiřování silnice. Z tohoto důvodu dyl zbořen i mlýn. Podél pravé strany cesty od Jankovic k Hlinsku je původní náhon dosud patrný.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Zdražil Benda Hrubý Tománek Zbořil Mlynář
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1675 Václav Mlynář
1749 Václav Zbořil
1775 Václav Zdražil
1789 Václav Zdražil
1800 Polexina Kolaříková
1820 Jan Tománek (*1.11.1787 Žeranovice 65), syn Františka Tománka, mlynáře Rusava č.p. 3
1830 Jan Tománek
1930 Ludvík Benda
1939 - Ladislav Hrubý (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: