Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V důchodových registrech panství bystřického uváděny platy ze dvou mlýnů a robotní povinnosti tří mlynářů - opravovat dle potřeby na tvrzi střechy, dveře a jiné věci
dále zaznamenány dva pilní mlýny a valcha
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1830 Vincenc Zahara
1844 v Bystřici 3 mlýny o dvou chodech a 2 valchy
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1877 František Wejwoda
1877 sepsán protokol o dělení vody na jezu v Zahájeném mezi velkostatkem a mlýny čp. 139, 140, 151 v Bystřici p/H a mlýnem č. 3 v Rychlově
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
1951 ukončeno mletí, v provozu zůstala pekárna
do blízkosti mlýna přeložena vlečka do podniku TON, vodní náhon byl tím překopán a zrušen
Vývoj po roce 1989
1989 majetkoprávně oddělena pekárna
2000-2002 mlýn adaptován k jiným účelům
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Vejvoda Wejwoda Ležák Zahara Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1830 Vincenc Zahara
1877 František Vejvoda (Wejwoda)
1930 František Ležák
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
