Srdce mu klape jako mlýn.
(ulmské rčení)

Horní panský mlýn

Horní panský mlýn
1228
29, 169
Velké Meziříčí
594 01
Žďár nad Sázavou
Velké Meziříčí
49° 21' 51.6'', 16° 0' 52.9''
Mlýniště bez mlýna
Emfyteutický mlýn, 1852 začleněný do textilní továrny, dnes v areálu podniku Motorpal.
1,25 km severně od kostela sv. Mikuláše ve Velkém Meziříčí
Oslava
přístupný po domluvě

Obecná historie:

Mistr soukenického cechu Franz Kallab st. (1781–1864) založil rodinný podnik roku 1833 se syny Franzem, Viktorinem, Antonem, Johannem a Benediktem. V roce 1851 zažádali o zemské tovární oprávnění a vojenské sukno dodávali c. k. eráru již při francouzsko-sardinsko-rakouské válce v roce 1859. Nejprve firma sídlila v Kallabově domě čp. 363 na Hornoměstské ulici a ve dvorním traktu budovy čp. 84 na náměstí. V údolí Oslavy Kallabové roku 1838 zakoupili část valchy a roku 1852 mlýn, jehož vodní sílu použili k pohonu šesti spřádacích strojů, postřihovacího stroje a valchy, do roku 1869 zprovoznili 145 stavů a dva parní stroje, v roce 1871 přikoupili stroj třetí a v roce 1888 postavili barevnu. Po otcově smrti vedl firmu nejstarší syn Franz s bratrem Ferdinandem (1825–1901), který ji roku 1883, po vyrovnávacím řízení, obnovil se svým synovcem Emilem Kallabem (1848–?). Podíl po Ferdinandovi převzal syn Alfréd, podnik však skončil v dalším konkurzu a roku 1915 továrnu zakoupila vídeňská společnost W. Beck & Söhne. Stavební vývoj areálu zatím není možné podrobněji popsat, jeho dnešní podoba víceméně odpovídá dostavbě po požáru v dubnu roku 1920, kdy starší východní křídlo etážové budovy na parcele 1110/5, postavené již před rokem 1880, doplnilo stejně vysoké křídlo jižní, řešené jako železobetonový skelet, jehož kultivované architektonické ztvárnění nejspíše pochází z Vídně, sídla nových majitelů. Wilhelm Beck (1818–1909) tam roku 1849 založil obchod se šatstvem. Roku 1862 byly všem civilním státním zaměstnancům předepsány k nošení nové uniformy, Beck je začal ve velkém vyrábět a vytvořil největší podnik toho druhu v monarchii. Předal ho svému synu Hermannovi (1845–1913), který v roce 1901 vystavěl velké konfekční dílny v Hirschengasse 25 (dnes je v nich ubytovna) a roku 1907 zakoupil soukenickou továrnu v Humpolci, kterou řídil Edmund Beck (1878–1942). Meziříčskou výrobní pobočku s pěti sty zaměstnanci dostal na starost mladší syn Otto Beck, který se sem později přestěhoval. Odbytové potíže v nové republice jej během dvacátých let několikrát přinutily zastavit výrobu, definitivně roku 1931. Budovy pak sloužily československé a po okupaci německé armádě. Tkalcovnu roku 1946 obnovil Rudolf Bartůněk z Třešti, ale roku 1956 byla továrna přidělena n. p. Motorpal, pracoval zde jeho závod 08, vyrábějící vstřikovací trysky a později také převodovky. Samostatná strojírenská a kovoobráběcí společnost v opravených budovách sídlí dodnes, část jich pronajímá.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1.1.1760 od vrchnosti zakoupil mlynář Jakub Mann za 1000 zl., bude platit 130 zl. roční činže, bezplatně mlít panským zaměstnancům deputátní obilí a 15 měřic na chléb pro žence, při prodeji zaplatí 5 nebo 10 zl. laudemia, namísto držení panského psa bude platit 1 zl. 10 kr. ročně.

Velkostatek bude udržovat a čistit soukenický náhon, v případě požáru nebo povodně dodá zdarma dřevo na opravy i s dovozem.

Poslední držitel Jan Vydra však z  mlýna zběhl, mlýn byl znovu prodán.

1.4.1777 od Eleonory z Lichtenštejnu  zakoupil mlýn Jan Schelle ze Svatošského mlýna za 400 zl. rýn. hotově.

30.6. a 30.7.1794 byl mlýn dán do dražby, zakoupil jej purkmistr Josef Delinč pro syna Josefa Schelleho za 2.265 zl. (při vyvolávací ceně 2000 zl.¨.

6.2.1817 Josef a Viktorie Schellovi prodávají mlýn s 8 měřicemi polí Viktoriánovi Bridovi z Frankovýho Zhorce za 11.900 zl.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

1852 mlýn koupila firma František Kallab a synové, továrna na sukna a začlenila ho do svého podniku

Mlynář Brida zakoupil níže položený mlýn čp. 176 (Svatošský).

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

1930 elektrárna a továrna na vlněné látky Vilém Beck

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Mann
  • Vydra
  • Schelle
  • Brida

Historie mlýna také obsahuje:

před 1760 vrchnostenský

1760  Jakub Mann

-1777 Jan Vydra

1777-1794 Jan Schelle

1794-1817 Josef Schelle

1817-1852  Viktorián Brida

1852- František Kalláb

6.2.1817 při prodeji Josef Schell neodevzdal Viktoriánu Bredovi následující materiál:

4 mlýnské kameny běhouny

5 mlýnských kamenů dolních

5 lubů se železnými obručemi

20 kruhových ždíří

4 voškrdy

2 pemrlice

5 štucharů (?)

1 háček na led

3 háky k pytlíkům

6 násypek se železnými obručemi

2 nebozezy

2 forotní ždíře na kámen

1 velkou spižírnu se zámlem

10 obručí forotních na násypky

1 míru na měření obilí

1 čtvrtmíru na měření obilí

8 pytlíků

16 žejbrování

16 sítek na vysévání

2 forotní cívky konopní

10 paliček pytlovacích

30 forotních odrážek

10 šlaholců (?)

2 pružníky konopné

3 forotní válce

12 forotních kuželic kamenných

30 almárek

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn - s historickými hodnotami
    05 2017
      průmyslový areál
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            v pol. 19. stol. měl 5 složení
            Zaniklý
            • výroba elektrické energie
            • tkalcovna
            1930 elektrárna a továrna na vlněné látky
            • náhon
            Na udržování splavu a hlavní mlýnské příkopy bylo potřeba ročně 242 dní roboty ruční, 6 dní robot dvouspřežních koňských a práce 10 tarasníků, vše se počítalo na 22 zl. 2 kr., to platila nová valcha, Brýdův mlýn a horní mlýn po 1/6 a sladový mlýn 3/6 nákladu.
            Později přešlo vodní právo a udržování jezu ležícího 390 m proti vodě nad továrnou a udržování vodní strouhy z poloviny na majitele Kallábovy továrny.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 1,2 m3/s, spád 3,8 m, výkon 46 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorVladimír Makovský
            NázevMlýny a mlynáři na Velkomeziříčsku III.
            Rok vydání2004
            Místo vydáníVelké Meziříčí
            Další upřesněnís. 77-84
            AutorVladimír Makovský
            NázevMlýny a mlynáři na Velkomeziříčsku III.
            Rok vydání2004
            Místo vydáníVelké Meziříčí
            Další upřesněnís. 77-84
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 14 (Jihlava), s. 33

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Vytvořeno

            27.1.2021 18:50 uživatelem doxa (Jan Škoda)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 31.1.2021 16:09