Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Zajímavá situace panovala v letech 1656-1670 na Bystřičkách. I když katastr Bystřičku samostatně neuvádí, je pravděpodobné, že i zde byl fojt, a to už od roku 1656. Vše ukazuje na osobu Mikuláše Míky, držitele druhého největšího podsedku na Bystřičkách (18 měřic). Největším podsedníkem byl Jan Urbančík (25 měřic). Mikuláš Míků měl svého mlynáře Pavla Polácha a dva hofery Juru Jurčů a Vaška Hluchého. Vlastního mlynáře měli pouze fojtové a máme zde i doklad o existenci mlýna na Bystřičkách. Mikuláš Míků byl sekerníkem a jeho majetek nad jiné příliš nevynikal. Měl tři koně, což je znak majetnosti, 5 krav a telat, 17 včelstev a 3 prasata. Koně vlastnili na Bystřičkách ještě Jan Urban a Jura Stradějek.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930: Josef Petrůšek, mlýn a pila
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1656 Pavel Polách
1930 Josef Petrůšek
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
