Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
1379 v arcibiskupském rejstříku a v urbáři a 1468 v listině krále jiřího z Poděbrad připomínán mlýn pod sv. Janem, příslušný ke Smolči, podle některých místních badatelů mohl být totožný s Maškovým mlýnem, spíše se však jednalo o pozdější mlýn Boudy
podle Václava Kočky stával při ústí Včeláku do Vltavy, byl spálen za husitských válek, ale brzy zase postaven na protějším břehu řeky při ústí potoka Olešenského, proto se mluví o mlýnu proti mlýništi
podle chřešťovického koinikáře stával při ústí potoka Kozín do Vltavy
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1528 mlynář Mašek platí z mlýna 26 grošů ročně, mohl si však brát kámen, chvůj a prsť k jezu a užívat pastvu
1586 pražští konšelé nechali zkontrolovat všechny jezy od Budějovic do Prahy, jezy u mlýnů na Dolním Lipovsku (U Kupky) a Na Tetě byly shledány o půl lokte vyšší a bylo nařízeno je upravit
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1628 mlýn uváděn jako pustý
1710 Ondřej Rybák si na mlýništi postavil novou chalupu, čp. 38 (později Kolářovi)
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Mašek
Historie mlýna také obsahuje:
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
