Kdyby pytle měly ústa, nebylo by jim dovoleno mluvit,
protože by jim je mlynář zacpal moukou,
aby nemohly vyzradit tajemství mlýna.
(ruské přísloví)

Petrův, Horní mlýn

Petrův, Horní mlýn
232
Komenského
Hulín
768 24
Kroměříž
Hulín
49° 19' 12.4'', 17° 28' 4.7''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí uprostřed města vedle letního kina a koupaliště. Mlýn byl původně poháněn vodním kolem, ale od roku 1910 byla v Hulíně zřízena městská elektrárna a mlýn se přeorientoval na elektrický pohon. Mlýn slouží jako sklad zemědělského družstva a ke štotování krmiv.
uprostřed města
Rusava
nepřístupný

Obecná historie:

V roce 1805 se na hulínském panství nacházel jeden svobodný mlýn a jedna olejna. Historii tzv. Horního mlýna v dnešní ulici Komenského v Hulíně můžeme sledovat od roku 1905, kdy jej zakoupil Josef Petr z mlynářské rodiny Čápovi z Podhradní Lhoty u Rajnochovic. Při rekonstrukci v roce 1907 byla do mlýna instalována turbína firmy J. Kohout Smíchov, betonářské práce provedla kroměřížská firma J. Nečase. Po zřízení městské elektrárny v Hulíně byl mlýn poháněn elektřinou a po první světové válce také spalovacím motorem. V roce 1930 zde byla instalována jedna Francisova turbína o výkonu 11,7 koňských sil při spádu 2,5 m. Mlýn vyhořel v roce 1937. Poškozené vybavení bylo nahrazeno a modernizováno stroji firmy Jos. Prokop a synové, strojírna a továrna mlýnských strojů v Pardubicích. Mlýn je v současnosti v soukromém vlastnictví a neslouží svému původnímu účelu. Stavebně je dochován bez zásadních přestaveb. Všechny budovy jsou zděné, mlýnice třípodlažní, ostatní budovy přízemní. Typově se jedná mlýn s mlýnicí bez obytné budovy. Původní náhon je zasypán, vodní motor není zachován.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

V roce 1805 byl mlýn v popisu panství uváděn jako svobodný.

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

V roce 1905 mlýn koupil od mlynářské rodiny Čápovy Josef Petr, po kterém je nazýván. Po zřízení městské elektrárny v roce 1910 byl mlýn poháněn elektrickým pohonem.

Po prvnín světové válce byl mlýn poháněn i motorem spalovacím.

Mlynář Josef Petr, který je uváděn na mlýně v letech 1924 i 1930, byl 16.3.1910 zvolen prvním předsedou Společenstva mlynářů okresu Kroměřížského a 5 let byl zemským předsedou mlynářů pro Moravu a Slezsko.

V roce 1937 mlýn vyhořel, byl obnoven znovu zařízen od firmy Prokop a synové, továrny mlýnských strojů Pardubice.

Později mlýn koupil Cukrovarnický spolek z Olomouce. V té době byla u mlýna turbína k výrobě elektridkého proudu.

 

Od roku 1910 byl pohon mlýna řešen střídavě turbínou, stejnosměrným motorem, stabilním spalovacím motorem a až v roce 1929 byl zaveden do mlýna rozvod střídavého napětí.

2. června 1937 mlýn vyhořel a poté byla postaven mlýn nový se nzařízením od firmy Prokop & synové, Pardubice. (doplnil Jiří Haderka, Hulín)

Následně mlýn zakoupil Cukrovarnický spolek z Olomouce, kerý připravoval stavbu nového cukrovaru v Hulíně, mlynář Petr nadále nájemcem.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Po roce 1945 po znárodnění cukrovaru byl Josef Petr nájemcem mlýna.

Mlýn zařazen do n.p. Východomoravské mlýny.

V současnosti mlýn patří zemědělskému družstvu, které ho užívá jako sklady a ke šrotování krmiv.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Petr
  • Čáp

Historie mlýna také obsahuje:

-1905 Čáp

1905 do 1945 - Josef Petr

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    07 2013
      průmyslový areál
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice bez obytné budovy
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      vícepodlažní
      Mlýnice dvoupatrová, ostatní budovy přízemní
          • zcela bez technologie aj.
          Technologie demontována a mlýn slouží jako sklad nábytku. (RŠ)
          VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
          VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
          Ve mlýně patrně funkční ležatý šrotovník s příslušenstvím.
          Zaniklý
          • výroba elektrické energie
          Mlýn vyráběl elektrickou energii
          • náhon
          Původní náhon od Pravčického mlýna pokračoval k Hornímu mlýnu v Hulíně (viz zákres na katastrálních mapách), přímý náhon z Pravčic do Hulína zrušen při regulaci Rusavy 1924-1925. Náhradou v blízkosti Hulína vybudován nový splav a od něj náhon na Horní mlýn.
          Náhon dnes zasypán
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          VýrobceMartínek a Calábek, továrna strojů, Přerov
          PopisV roce 1930 byl ve mlýně 1 Francisova turbína, hltnost 0,45 m3/s, spád 2,5 m, výkon 11,7 HP.
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          VýrobceMartínek a Calábek, továrna strojů, Přerov
          PopisV roce 1930 byl ve mlýně 1 Francisova turbína, hltnost 0,45 m3/s, spád 2,5 m, výkon 11,7 HP.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis
          Typelektrický motor
          StavNezjištěn
          PopisPo zřízení městské elektrárny v Hulíně 1910.
          Typelektrický motor
          StavNezjištěn
          PopisPo zřízení městské elektrárny v Hulíně 1910.
          Typnaftový motor
          StavZaniklý
          Popis1919 se mlynář odvolává, že cena pohonných látek je příliš vysoká.
          Historické technologické prvky
          AutorInternet
          NázevMěsto Hulín - Petrův mlýn
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.turistika.cz/mista/mesto-hulin-petruv-mlyn
          Datum citace internetového zdroje21.7.2013
          AutorInternet
          NázevMěsto Hulín - Petrův mlýn
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.turistika.cz/mista/mesto-hulin-petruv-mlyn
          Datum citace internetového zdroje21.7.2013
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1930
          Další upřesněníUherské Hradiště, str. 15
          AutorArnošt Pospíšil
          NázevMlýny a mlynáři ve staletích
          Rok vydání2003
          Místo vydáníHolešov
          Další upřesněnís. 86-87
          AutorLukáš Beran
          NázevPetrův mlýn
          Další upřesněníIndustriální topografie
          Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V012030
          Datum citace internetového zdroje02 2025

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          21.7.2013 20:08 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 14.8.2017 20:22
          doxa (Jan Škoda) 13.2.2025 23:33