Když člověk náhodou přijde do blízkosti mlýna nebo špýcharu,
ale nenajde tam žádnou práci, přesto na něm
zůstane ulpěný prach.
(německé přísloví)

Rejnovský mlýn

Rejnovský mlýn
60
Ptice
252 18
Praha-západ
Ptice
50° 2' 26.1'', 14° 8' 10.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn slouží k bydlení. V letním období zde funguje restaurace.
V současné době probíhá rekonstrukce včetně průzkumu, mj. byly odkryty základy a podzemí pily.
Loděnice
veřejně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn vznikl na místě starší železné hutě (měla pec dýmačku, později i vysokou dřevouhelnou pec a hamr, zanikla v roce 1690) s využitím staršího vodního díla v polovině 18. století. Poměrně mohutnou budovu se čtyřmi vodními koly doplnila v roce 1811 pila.

Mlýn byl založen v pol. 18. stol. Klimentem, vévodou bavorským a falckrabětem rýnským (odtud název)

1758 emfyteuticky prodán do dědičného držení tachlovickému poddanému Šimonu Dufkovi a jeho potomkům za 600 zlatých rýnských

1760 Šimon Dufek prodal s povolením vrchnosti mlýn Václavovi Hlavínovi z Kosoře za 800 zl. rýnských. Hotově složil Dufkovi 400 zl.  a dalších 200 zl. rovněž hotově do Jenečského důchodu, zbytek měl splácet po 15 zl. ročně

31.12.1762 Václav Hlavín zemřel, záhy po něm zemřela i manželka, zanechali 5 malých sirotků.

Mlýnu se ujala vrchnost, 1763 prodala mlýn se vším příslušenstvím tachlovickému poddanému Františku Seydlovi za 1 028 zl. rýnských ve prospěch Hlavínových sirotků.

František Seydl složil hotově 858 zlatých, zbylých 170 zlatých se zavázal splácet po 15 zl. ročně.

1769 - František Seidl, mlynář ve mlýně Rejnov (SOA Praha, Úhonice 03, sn. 62) (mGh)

30. prosince 1770 František Seydl prodal mlýn za 1 700 zlatých rýnských Josefu Fialovi.

Ve smlouvě se již nepřipomíná souhlas vrchnosti, nejsou tam ani odstavce o vydržování chrta a odběru piva, soli a kořalky, patrně již tedy přešel do plného vlastnictví.

28. listopadu 1776 Josef Fiala musel mlýn prodat, mlýn kupuje František Mužík za 1 700 zlatých rýnských.

11. ledna 1802 František Mužík prodává mlýn Františkovi a Apoleně Řešátkovým s 8 strychy a 2 věrteli vrchnostenských, 11 strychy selských polí, se zahrádkou pod 3 české čtvrtce a s jednou loukou, vše za 6 500 zlatých.

6. února 1822 po smrti Františka Řešátka se se svolením matky Apoleny Řešátkové a spoluporučníka Václava Řešátka (zastupujícího nezletilého syna Jana Řešátka) mlýna a k němu příslušející pily ujal syn František Řešátko za 8 000 zlatých (v částce je zahrnuto 400 zlatých matce a podíly bratrům Václavovi a Janovi po 2 000 zlatých)

15. září 1822 po převzetí mlýna se František Řešátko oženil s Marií Braunovou z Libečova, která se stala spoluvlastnicí mlýna a pily

od 31. dubna 1828  na mlýně hospodaří Jakub  Šetka s manželkou Marií

1840 Jakub Šetek ze Svárova

 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

29. listopadu 1863 manželé Šetkovi prodali mlýn Antonínu Kapalínovi a jeho manželce Marii

Od roku 1863 pak hospodařila na mlýně rodina Antonína Kapalína. Došlo k velké modernizaci mlýna.

30. července 1896 mlýn převzal syn Josef Kapalín s manželkou Marií

 

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Vedle parního stroje byl ve 20. letech 20. století mlýn opatřen Girardovou turbinou, naftovým motorem.

V roce 1930 mlýn patřil Marii a Pavlovi Kapalinovým, u mlýna byla pila.

1939 Pavel Kapalín

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1941 nuceně zastaven provoz

1945 obnovení provozu nepovoleno

Poslední mlynář Pavel Kapalín mlel až do poloviny 20. století.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kapalín
  • Dufek
  • Hlavín
  • Seydl
  • Fiala
  • Mužík
  • Řešátko
  • Šetka
  • Šetek
  • Seidl
  • Seidel

Historie mlýna také obsahuje:

kol. 1750 Kliment, vévoda bavorský a falckrabě rýnský

1758-1760  Šimon Dufek

1760-1762 Václav Hlavín 

1763-1770 František Seydl 

 1770-1776 Josef Fiala .

1776-1802 František Mužík

1802-1822 František Řešátko

1822-1828 František Řešátko ml.

1828-1863 Jakub  Šetka  (Šetek)

1863-1896 Antonín Kapalín

1896- Josef Kapalín

1930 - Marie a Pavel Kapalinovi

do poloviny 50. let 20. stol. - Pavel Kapalín


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • baroko do roku 1800
      • klasicismus do roku 1850
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      jednopatrový
      \n

      Po r. 1863 došlo k velké modernizaci mlýna.


      Vedle parního stroje byl ve 20. letech 20. století mlýn opatřen Girardovou turbinou, naftovým motorem.

      • komín
      • prostup pro hřídel vodního kola
          VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
          Popis
          VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
          Popis
          1758: 2 složení
          Zaniklý
          • pila
          V roce 1930 byla u mlýna pila.
          základy pily se soklem katru odkryty při výkopech
          • náhon
          • lednice
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,196 m3/s, spád 3,6 m, výkon 6,12 HP.
          zachován zbytek hřídele
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,196 m3/s, spád 3,6 m, výkon 6,12 HP.
          zachován zbytek hřídele
          Typturbína Girardova
          StavNezjištěn
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn také jednu Girardovu turbínu, hltnost 0,45 m3/s, spád 3,35 m, výkon 15 HP
          Typparní stroj, lokomobila
          StavNezjištěn
          Výrobce
          PopisPřestavěn na páru
          Typparní stroj, lokomobila
          StavNezjištěn
          Výrobce
          PopisPřestavěn na páru
          Typnaftový motor
          StavNezjištěn
          VýrobceLaurin & Klement Mladá Boleslav, licence Brons
          Popis
          Historické technologické prvky
          • pískovcový kámen | Počet: 1 + 1/4
            • šneková
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydání
            Další upřesněníPraha, str. 39
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydání
            Další upřesněníPraha, str. 39
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJosef Klenmpera
            NázevVodní mlýny v Čechách I.
            Rok vydání2000
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 151-154
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            26.8.2012 18:09 uživatelem romana

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 25.1.2013 15:46
            Helena Špůrová 22.7.2015 21:58
            Radomír Roup (Radomír Roup) 10.6.2018 17:00
            doxa (Jan Škoda) 20.9.2025 17:54