1662 Kladenská urbární kniha: "Mlýn byl panský pod Litovickým rybníkem, o dvou kolech moučných, jest pustý, toliko zdi ostaly, jiné všecko zpustošeno jest, rolí ani luk k němu není, však kdyby se zase vyzdvihk, byl by vrchnosti k užitku."
1732 odhad majetku hraběte Bredy na tachlovickém panství: "Mlýn v Litovicích panský jest. Ze živé vody platí mlynář 3 kopy ročně."
panství koupila velkovévodkyně toskánská Anna Marie Františka, mlýn opraven a přestavěn
1732 Martin Osvald
1738 Jiřík Milota
1755 Josef Pratek, jeho vdova Anna odkázala záduší 100 zl. na 7 mší
1760 Bartoloměj Pokorný
1778 emfyteuticky zakoupil Jakub Nejedlý i se sousedním statkem
dcera se provdala za mlynáře Jana Knechtla, ktrerý převzal mlýn
1794 jejich dvera Barbora se provdala za mlynáře Jana Vojáčka
12.11.1818 manželé Vojáčkovi prodali mlýn Františku a Johaně Čechovým i s grunty za 19.000 zl.
Ze mlýna se platí ročně 50 zl. činže, robotní povinnost 6 dní o žních.
1821 manželé Čechovi prodali mlýn za 3600 zl. Johanu a Eleonoře Šturzovým
1831 po jejich smrti mlýn ve veřejné dražbě prodán Janu a Anně Klímovým za 3980 zl. U mlýna 14 jiter rostikálních a 7 jiter dominikálních polí.
1832 od nich mlýn zakoupil za 5560 zl. Jan Herda
1840 převzal syn Václav Herda
Nejvyšší hofmistrovský úřad nařídil zdejšímu velkostaku, že nesmí majiteli litovického mlýna přiznat žádná práva k rybníkům Kala a Břve a že majitel musí být omezen pouze na vodu, která přitéká mlýnským náhonem. To patrně vedlo k zastavení provozu mlýna.