Ten pytel nepráší, který byl loni ve mlýně.
(estonské rčení)

Trsovský, Havlův mlýn

Trsovský, Havlův mlýn
28
Těšenov
393 01
Pelhřimov
Těšenov
49° 21' 9.1'', 15° 20' 34.2''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn zde byl již min. v 17. stol. 1691 uváděna v matrice Maryana, mlynářka trsovská, poté Jan a Kateřina (1704), Alžběta (1706). V 19./20. stol. Jan Nepraš (známý mlynářský rod). Poté až dodnes rodina Florianova. Nyní slouží již jen jako obytná budova (areál).
Hraniční potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1704-1711 Jan (Nepraš?)

1733 Václav Nepraš (nar. před. rokem 1714) a Kateřina

- František Nepraš (* před 1733) a Terezie,
- Jan Nepraš, 15.10.1755 – 2.12.1825, manželka Mariana Pechová
- Václav Nepraš, 23.1.1795 – 24.10.1861, manž. Františka Svobodová

- Jan Křtitel Nepraš, 11.6.1820 – 21.6.1873, manž. Marie Křížová

1873 Alois Brázda

Antonie Neprašová, *1859 , dcera Jana Křtitele a Josef Nepraš, *1854, syn Františka Nepraše, půlláníka z Řeženčic

 

1829 Václav Nepraš

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1873 Alois Brázda

-1912 Antonie Neprašová, *1859 , dcera Jana Křtitele a Josef Nepraš, *1854, syn Františka Nepraše, půlláníka z Řeženčic

Při prodeji mlýna v roce 1912 si vzal Josef Nepraš na památku obraz mlýna. Ten je dodnes uchováván pravnukem Josefem Veberem. Fotografie obrazu viz ikonografie.

Nájemcem Trsovského mlýna (1921 označeného jako arcibiskupský) se stal Josef Havel s manželkou Anastázií, roz. Mackovou.

 

Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Pelhřimov, Název toku: Hraniční potok, Obec, čp. : Těšenov 28

V roce 1930 vlastní mlýn Josef a Marie Havlovi, Josef Havel st. narozen  v r. 1877 ve Chvojnově. Po něm mlýn vlastní Josef Havel mladší.

V roce 2023 ve mlýně žijí potomci Marie Floriánové, rozené Havlové, dcery Josefa Havla mladšího.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Nepraš
  • Florián
  • Havel
  • Brázda

Historie mlýna také obsahuje:

1704-1711 Jan (Nepraš?)

1733 Václav Nepraš 

- František Nepraš
-1825 Jan Nepraš,
1825-1861 Václav Nepraš

1861-1873 Jan Křtitel Nepraš

1873-1879 Alois Brázda

1879-1912 Antonie Neprašová a Josef Nepraš

1912 Josef Havel (nájemce)

1930 Josef a Marie Havlovi

Josef Havel ml.


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
        • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • povodňová značka
        • náhrobky, pamětní desky
            SokA Pelhřimov, Fond OÚ Pelhřimov, Trsovský Mlýn, Těšenov čp.28, Vodní kniha I, číslo příručky 112/2014, č.položky 107
            (Výpis)
            Podle protokolu z 2.10.1893 o osazení normálního znamení:
            Mlýn má dvě mlýnská složení a 5 stup na kroupy. Jsou zde tři vodní kola na vrchní vodu – horní vodní kolo má průměr 2,9 m, šířku 0,57 m a žene stoupy; střední vodní kolo má průměr 3,47 m, šířku 0,57 m a žene mlýnské složení; dolní vodní kolo má průměr 3,47 m, šířku 0,48 m a žene druhé mlýnské složení. Mlýnský kámen u prvního složení má průměr 84,5 cm, u druhého 77,5 cm.
            Při komis.jednání 17.3.1903 shledáno následující:
            Místo dřevěné roury vedoucí vodu z nádržky do vantrok zasazena cementová roura 7,5 m dlouhá s vnitřním průměrem 0,42 m. Dřevěné fošnové vantroky mají délku 3,07 m, hloubku 0,6 m a šířku 1,13 m. V jejich čelní stěně jsou dvě závodní stavítka z nichž levé pouští vodu na mlýnské vodní kolo, pravé na vodní kolo stupní. Ve středu vantrok je v podlaze kulatý otvor k vypoštění vody. Po vodě třetí kolo je zrušeno a místo středního vodního kola je nové o průměru 3,5 m a šířce 0,93 m a ženoucí pomocí konického soukolí střídavě válcovou stolici s cylindrem a trierem nebo české mlýnské složení nebo špičák. Horní kolo žene stoupy nebo šindelku nebo hospodářskou mlátičku a řezačku. Válcová stolice má válce 40 cm široké. Druhé české složení má nový kámen o průměru 1 m. Třetího českého kamene se užívá co špičáku. Na místo 5 stup jsou ponechány dvě jednoduché.
            Šindelka se skládá z 1 okružní pily na řezání dřev a přístroje rýhovacího o 2 menších okružních pilách.
            Zápis z 7.10.1935:
            Voda se používá k pohonu mlýna a vede se Trsovského rybníka betonovým poutrubím o průměru 42 cm do dřevěných vantrok. V čele žlabu je závodní stavítko. Vodní kolo má průměr 3,4 m, šířku 1 m, 5,5 otáčky/min, průtok 110 l/s, spád 4,5 m a max.výkon 3,6 HP. Kolo táhne pouze jediný hlavní mlýnský stroj. Mlýnské stroje – 1 válcová stolice o průměru 40 cm a délce 30 cm; 1 válcová stolice o průměru 40 cm a délce 40 cm; 1 loupačka č.1 od f. Kašpar Vel. Senice; 1 francouzský kámen o průměru 87 cm; dále jsou zde trier, dynamo, výtahy, vysévače a ostatní obvyklé mlýnské příslušenství.
            Jako rezerva je istalován v ohnivzdorné místnosti naftový motor o 7 HP.
            Žádná položka není vyplněna
            Dochovaný
            • stoupa
            • pohon zemědělských strojů
            • šindelka
            • stavidlo
            • vantroky
            • rybník
            • lednice
            Voda potřebná ku hnaní strojů se táhne z mlýnské nádržky dřevěnou rourou 42 cm širokou a 40 cm vysokou, která ústí do vantrok a ze strany nádržky se hradí stavidlem. Nádržka zřízena z bývalého rybníka č.parc.777.
            Dne 2.10.1893 stanoven fixní bod u mlýna na velkém žulovém kameni zazděném v rohu mlýnské zdi u vantrok – vytesána hluboká vodorovná rýha na které stojí hrotem trojúhelník. Na levé straně vytesána písmena J.N. a po pravé straně letopočet 1893.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisV roce 1930 pohání mlýn kolo na svrchní vodu s průtokem 0.138 m3/s, spádem 4.3 m o výkonu 5.15 HP.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisV roce 1930 pohání mlýn kolo na svrchní vodu s průtokem 0.138 m3/s, spádem 4.3 m o výkonu 5.15 HP.
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            • pískovcový kámen | Počet:
            • AutorMinisterstvo veřejných prací
              NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnísešit 12 Tábor, str. 25
              Datum citace internetového zdroje27.8.2017
              AutorMinisterstvo veřejných prací
              NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnísešit 12 Tábor, str. 25
              Datum citace internetového zdroje27.8.2017
              AutorSokA Pelhřimov
              NázevFond OÚ Pelhřimov, Trsovský Mlýn, Těšenov čp.28
              Rok vydání
              Místo vydání
              Další upřesněníVodní kniha I, č.příručky 112/2014, č.položky 107
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Obrazy

              Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

              Současné fotografie - vodní dílo

              Vytvořeno

              7.11.2015 23:30 uživatelem Christophorus

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 17.8.2017 08:52
              REAPERXCX 25.2.2023 22:54
              doxa (Jan Škoda) 8.6.2024 01:43
              pepino 19.11.2017 13:33