Uživatel

Hledat

| Sign up

Mlýn ještě klape, ještě můžou být otruby.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Hájkův, Vilémovický mlýn

Hájkův, Vilémovický mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Vilémovice

PSČ

584 01

Okres

Havlíčkův Brod

Katastrální území

Vilémovice u Ledče nad Sázavou

GPS

49° 41' 22.5'', 15° 19' 7.8''

Mapová značka

Mlýn s vodním kolem

Stručný popis

Mlýn č. p. 28 leží na levém břehu Pavlovského potoka a v r. 1890 patřil vdově po mlynáři Barboře Hájkové. V rodině Hájkových se mlýn dědil z generace na generaci. Mlelo se zde až do 50. let minulého století, kdy mlýn zavřeli komunisté, a tak sloužil pouze pro bydlení. V r. 1985 zemřel poslední mlynář Jaroslav Hájek, bez dědice. Jeho bratr Miloslav prodal mlýn a pozemky Alexandru Kotašovi, který se vrátil z Jihoafrické republiky. Ten celý mlýn přestavěl na obytný dům. Po jeho smrti vdova prodala mlýn Tomáši Kučírkovi, který ho s rodinou renovuje , opravil rybník a zvonu roztočil mlýnské kolo.

Poloha vůči obci

Vodní tok

Pavlovský potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

přístupný po domluvě

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1838 Jan Hájek

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1890 vdova po mlynáři Barbora Hájková

syn Jan Hájek

První republika (1919–1938)

1930 Jan Hájek

1937 Rudolf Hájek, mlynářova dcera se skrz neopětovanou lásku otrávila

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1939 Rudolf Hájek zemřel, mlýn převzal syn Jaroslav Hájek

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

1950 mlýn uzavřen

únor 1985 Jaroslav Hájek zemřel bez potomků, bratr Miloslav Hájek prodal mlýn Alexandru Kotašovi, který se navrátil z Jihoafrické republiky, ten mlýn přestavěl do současné podoby

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Hájek

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

Tomáš Kučírek

1838 Jan Hájek

1890 Barbora Hájková

1930 Jan Hájek

-1939 Rudolf Hájek (RR)

1939-1985 Jaroslav Hájek

1985 Miloslav Hájek

1985- Alexandr Kotaš

Mlýn je vyobrazen na:

Veduta, ručně malovaná mapa

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

zcela přestavěn – bez historické hodnoty

Stav nemovitosti k datu

06 2017

Dochováno

dochován pouze obytný objekt/obytná část
dochovány objekty doplňkových provozů

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

raná moderna do roku 1920
moderní 1920 – 1945
1945 – současnost

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1890: 1 české složení s kamenem
1937:
válcová žitná stolice
loupačka
šrotovník

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
pohon zemědělských strojů

Doplňkové a další provozy – popis

1890: pila s jedním listem
1937: pila o jednom plechu, cirkulárka, mlátička a řezačka

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
vantroky
rybník
odtokový kanál

Popis cesty vody ke mlýnu

Voda z potoka vzdouvána do mlýnského náhonu stavidlovým jezem. Náhon se rozšiřoval bezprostředně nad mlýnem v menší nádržku, odtud se pouštěla voda do dřevěného žlabu, na jehož konci padala na kola.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavDochovaný

VýrobceFrantišek Mikyška, Kojetín

Popis1890: 2 kola na svrchní vodu (1 pro mlýn a 1 pro pilu), prům. 423 cm
1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,127 m3/s, spád 4,1 m, výkon 4,5 HP
1937: 1 kolo, prům. 410 cm, 8-9 ot./min
V roce v červnu 2017 osazeno kolo vyrobené sekerníkem Mikyškou a jeho synem.

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavDochovaný

VýrobceFrantišek Mikyška, Kojetín