Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Nejstarší záznamy o obci Brloh pocházejí ze 14. století. Dle kroniky obce zde tehdy stála tvrz s poplužním dvorem, u dvora nechyběl panský mlýn.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn je vyobrazen na mapě I vojenského mapování z let 1764-1768. Na této mapě jsou pod Mlýnským rybníkem zobrazeny 2 značky pro mlýn vedle sebe, o existenci druhého mlýna se však nepodařilo najít žádné důkazy.
Ve stabilním katastru je v roce 1839 uváděn Josef Rieger.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1860-1871 Václav Pokorný, syn Matěje Pokorného, rolníka ze Senína čp. 8, manželka Kateřina, dcera Václava Kačera, rolníka z Chvaletic č. 67 (doplnil Jan Stolín, viz příloha)
Začátkem 20. století je na mlýně uváděn rod Markových. Tento mlynářský rod hospodařil na více mlýnech v kraji (Jankovice, Pelechov).
Před 1. světovou válkou byl mlýn zmodernizován.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
Na mlýně hospodařil Josef Marek. V roce 1917 pořídil dynamo na výrobu elektrické energie pro potřeby mlýna a mlýn si vyráběl vlastní elektrickou energii.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První republika (1919–1938)
V roce 1929 se mlýn napojil na elektrickou síť zavedenou do obce.
V roce 1930 byla majitelkou Františka Marková.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
V roce 1941 byl mlýn německou správou uzavřen.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Po válce směl mlýn ještě nějakou dobu šrotovat, v 50. letech byla jeho činnost ukončena.
Vývoj po roce 1989
Mlýn slouží k obytným účelům. Bydlí v něm potomci mlynářského rodu Markových.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1839 Josef Rieger
1860-1871 Václav Pokorný
zač. 20. st. Josef Marek
1930 Františka Marková
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Václav Pokorný, otec mého pradědečka, byl nějaký čas mlynářem v obci Brloh. Pradědeček Jan Pokorný se zde narodil v 22.4.1860 a v roce 1871 poslední ze sester zde narozených. Pak se rodina přestěhovala do obce Bohumileč, kde se narodily další dvě pradědečkovy sestry.
(viz SOA Praha; matrika SEMTĚŠ - EV 02 (N 1855 - 1865) a SEMTĚŠ - EV 03, doplnil Jan Stolín)
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
