Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
po r. 1591 postavil Petr Kaucký (Kautský) z brusírny v sousedství mlýna Kohoutovského na místě, kde se vybíralo mýto
další majitel Matyáš Vlach
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1645 mlýnice "za příčinou fortifikací města Pardubic a J.M.C. zámku před nepřítelem od soldatesky do gruntu spálena a z většího dílu do šance pojata"
do roku 1652 spojen s mlýnem Kohoutovským
1652 Anna Sabina, manželka Matyáše Vlacha postoupila mlýn o 1 kole Janu Kopeckému za 1100 kop míšeňských, čímž byl Kohoutovský mlýn rozdělen na dvě části
1734 Antonín Podhájský věnoval trosky mlýna obci Pardubické, obec věnovala ve prospěch tříselny
1744 tříselna a Kohoutovský mlýn vypáleny
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
po 1591 Petr Kaucký
-1652 Matyáš Vlach
1652- Jan Kopecký
do 1743 Antonín Podhájský
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
