Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Bartoň Harybary (?), 42 let, manželka Anna, 37 let, oba svobodníci a nekatolíci s nadějí na obrácení
Roku 1676 se Alžběta Suchomelová, dcera zemřelého mlynáře Bartoloměje Suchomela, provdala za svobodníka Jiřího Kehara. (ŠJ)
1840 Jan Kehar
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Kehar Tuka Suchomel Harybary Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1651 Bartoloměj Suchomel - Harybary
Jiří Kehar (*1649-1726)
Jan Kehar (*1697-1767)
Jakub Kehar (*1742-1804)
Jan Kehar (*1764-?)
1840 Jan Kehar
1930 Jan Tuka
1939 - Karel Semerád (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Suchomelův mlýn do 1676. V roce 1676 sňatek Jiřího Kehara s Alžbětou dcerou nebožtíka Bartoloměje Suchomela.
(Kehar)
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
