Mlýn nemůže mlít jen jedním kamenem.
(turecké přísloví)

Kornatický mlýn

Kornatický mlýn
3
Kornatice
33843
Rokycany
Kornatice
49° 39' 41.2'', 13° 35' 20.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn připomínaný ke konci 17. stol., významná pozdně barokní památka lidové architektury s částečně dochovaným zařízením.
Roubený špýchar od mlýna (rovněž památkově chráněný) přemístěn do skanzenu - Muzea lidových staveb v Kouřimi.
330 m sz od kapličky v Kornaticích
Kornatický potok
54203/4-2528 (6.10.1977 upuštěno od ochr./zrušeno prohlášení)
přístupný po domluvě

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1680 Mlynář Hrdlička užíval dva strychy panských polí, měl za povinnost vychovávat jednoho panského psa.

1787 bylo v obci již 18 usedlostí a chalup, č.3 - Mates Hrdlička mlýn

1807 Matěj Hrdlička zemřel

1807 bratři Jan a Josef Hrdličkové, Jan si vystavěl domek čp. 29

1808 mlýn vyhořel

1809 za velké vody protržena hráz rybníka, již neobnoven

1838 majitel Jan Hrdlička, mlynář

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1850: z průmyslových podniků tu byl pouze mlýn se dvojím složením a k němu patřila i pila. Obojí patřilo mlynáři Hrdličkovi, který zůstával v č. 29 u Šlaufů. Pila zanikla někdy v letech 1860-1870.

Josef Hájek

1882 Josef Holub z Kornatic s manželkou Kateřinou

1901 syn František Holub, zakrátko ale zemřel

vdova se vdala za Josefa Vodáka, ale zanedlouho zemřela, Vodák se znovu oženil.

1907 Josef Vodák zemřel, na mlýně zůstala vdova Marie Vodáková s dcerou Annou a nevlastním synem z 1. manželství Karlem

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Karel Vodák bojoval v ruských legiích

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1922 dcera Anna Vodáková se provdala za Josefa Košana, mlýn dostala věnem

1930 Josef Košan prodal mlýn za 132 000 Kč Josefu Vlnařovi

1930: majitel Josef Vlnař

1932 Josef Vlnař prodal mlýn bratru Rudolfu Vlnařovi

ve mlýně nájemce František Vébr (*1900) z Krašovic

1938 Rudolf Vlnař si postavil dům čp. 50

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1941 mlýn zaplombován, František Vébr si pronajal mlýn v Mešně od Karla Pousky

1943 definitivně zastaven provoz

1946 Rudolf Vlnař se vystěhoval do pohraničí

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Hrdlička
  • Vlnař
  • Hájek
  • Holub
  • Vodák
  • Košan
  • Vébr

Historie mlýna také obsahuje:

1680 Hrdlička

1787-1807 Matěj Hrdlička

1807  Jan a Josef Hrdličkové

1838 Jan Hrdlička

1850 Hrdlička

Josef Hájek

1882-1901 Josef Holub

1901-1903 František Holub

1903-1907 Josef Vodák

1907-1922 Marie Vodáková

1922-1930 Josef Košan

1930: majitel Josef Vlnař

1930-1932 Josef Vlnař

1932-1946 Rudolf Vlnař

1932-1941 nájemce František Vébr

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • mlynářské účelové známky
dochován bez větších přestaveb
03 2019
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice je součástí dispozice domu
    • baroko do roku 1800
    roubená+zděná
    přízemní
    Areál pozdně barokního mlýna s roubeným špýcharem z roku 1774 (přeneseným do skanzenu v Kouřimi).
    Třetí čtvrtina 18. století.
    Špýchar na dvoře bývalého mlýna. Roubený, na obdélném půdoryse, se zvýšeným přízemím. Půdní prostor uzavírá roubená klenba, na níž leží sedlová střecha, krytá taškami. Vchod do špýcharu je v boční stěně, přístupný po dřevěných schodech s pavláčkou, má původní barokní dveře z roku 1774.
    Budovy kolem podlouhlého dvora. Špýchárek na sz konci mlýnice dnes přemístěn do skanzenu v Kouřimi.
    Roubený a omazávaný objekt s datací 1774 stál původně v areálu zaniklého mlýna čp. 3. V roce 1977 byl přenesen do skanzenu a v roce 2016 znovu postaven.
    Barokní roubená stavba datací 1774 byla po zániku mateřského mlýna v roce 1977 přenesen do skanzenu a v letech 2015–2016 zde byla znovu postavena.
    Roubená sýpka je dnes umístěna vedle usedlosti zv. Šperkovna v severovýchodní části muzea lidových staveb. Jedná se o objekt obdélného půdorysu se zvýšeným přízemím a sedlovou střechou. Spodní část sýpky je zděná, přízemí a podkroví jsou roubené, včetně klenby nesoucí doškovou krytinu. Vstupy do přízemí i do sklepa jsou umístěné na východní straně objektu, obrácené do dvora nově sestavené usedlosti. Vchod do přízemí je přístupný po dřevěných schodech s pavláčkou, vedoucí k barokním dveřím s datací 1774 na vnitřní straně nadpraží. Vlevo za dveřmi jsou dřevěné schody na půdu, kterou uzavírá roubená klenba nesená hambalkovým krovem. Střechu kryjí došky. Sklep, klenutý segmentovou klenbou, je přístupný po schodech krytých poklopem.
    Mimořádně cenná venkovská hospodářská stavba, jejíž roubená část se i přes náročný transfer dochovala ve vysoké míře autenticity (zhruba 90% trámů je původních). Výjimečná je zejména archaická roubená klenba, na jejímž rubu je položena krytina. Spolu s objektem tzv. Šperkovny z počátku 19. století (není předmětem návrhu, neboť se jedná o repliku původní stavby s použitím několika málo autentických částí) tvoří dnes sýpka ukázku regionální venkovské usedlosti z Rakovnicka.
    Špýchar na dvoře bývalého mlýna. Roubený, na obdélném půdorysu, se zvýšeným přízemím.
    Půdní prostor uzavírá roubená klenba, na ní leží sedlová střecha, krytá taškami. Vchod do špýcharu je v boční stěně, přístupný po dřevěných schodech s pavláčkou, má původní barokní dveře z roku 1774.
        • existující torzo polouměleckého složení
        V 2. pol. 60. let 20. stol. dochována hřídel, palečné kolo, násypky a minimálně jedna válcová stolice. Současný stav mi není znám.
        Žádná položka není vyplněna
        1850 2 složení
        Zaniklý
        • pila
        pila 1850-1870
        • náhon
        • rybník
        Voda původně z rybníka přímo nad mlýnem, při povodni 1809 se však jeho hráz protrhla a již nebyl obnoven, později voda přivedena novou strouhou z Flusařského rybníka. Kromě mlýna byla z tohoto mlýna poháněna ještě panská pila a flusárna, každý z těchto provozů měl jedno stavidlo, k mlýnu patřilo prostřední. Po zániku pily 1887 mohl mlýn přibírat vodu i z jejího stavidla.
        1933 mlynář nechal obnovit hráz rybníka, splav a stavidla.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,209 m3/s, spád 4,96 m, výkon 8,6 HP
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,209 m3/s, spád 4,96 m, výkon 8,6 HP
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        • paleční kola, pastorky a cévníky (řemeslný výrobek)
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 42
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 42
        Autorkol.
        NázevKornatice - dějiny obce
        Rok vydání2017
        Místo vydáníKornatice
        Další upřesnění
        Odkazhttp://www.kornatice.cz/obec-1/historie-obce/vznik-obce/
        Datum citace internetového zdroje03 2019
        AutorVendula Hnojská
        NázevToulky po vodě - mlýny na přítocích Úslavy
        Rok vydání2011
        Místo vydáníBlovice
        Další upřesněnís. 158-160
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje

        Žádná položka není vyplněna

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Ostatní

        Vytvořeno

        28.3.2019 23:17 uživatelem doxa (Jan Škoda)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 31.3.2019 20:57