Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Řehoř (20 let), manželka Eva (18),všichni poddaní katolíci
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1930 Josef Hrabáček, mlýn a pila
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Mlynář Josef Hrabáček hlavou místního partyzánského hnutí.
Na mlýně (v podpilí) vybudován bunkr, kde se ukrývali před nacisty.
Události
Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V roce 1949 majetek zabaven a mlynář poslán do vězení na 22let (14 let si odseděl). Rodina se musela odstěhovat do Litomyšle.
Vývoj po roce 1989
Po revoluci majetek navrácen původní rodině, kde vnuk Josefa Hrabáčka Petr David provozuje pilu.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Hrabáček
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1651 Řehoř
1930 - Josef Hrabáček (do 1949)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
