Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn byl největší v Tyře, taky nejstarší, je uveden na mapě 1.vojenského mapování z let 1764 - 1768. Stavěl ho Sikora,mlýn však propil, („přegazdoval“) a mlýn od něho odkoupil Pavel Haltof. Původně byl v tomto mlýně tzv. ferlok, tj. prodejna smíšeného zboží spojená s výčepem, proto prý majitel všechno propil. V pol. 19. stol. zde dva mlýny na horní vodu zpracovaly ročně 40 měřic žita, 10 měřic ječmene a 80 měřic ovsa. Pila zpracovala 40 kmenů na 250 desek ročně.
U každého mlýna zde byla bělidla tzv.“bleichy“, 3 x do roka vozili plátno z Bielska, to se vařilo v kotlích a pak rozprostřeno bílilo na loukách, kropilo i v noci. Plátna byly valy 60 m, tzv. kopy. Bleichy byly: u Janíka, u Haltofa, u Ondřeje, u Jursy.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Po válce byl mlýn předělán na motor a příležitostně se zde mlelo až do počátku 80. let 20. století.
Tomáš Zwrtek
2009 mlýn zbourán
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
- Sikora
1900 – Pavel Haltof
-2009 Tomáš Zwrtek
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Někdo měl zlost na mlynáře Haltofa, ukradl mu plátno z bleichu, v lese ho rozsekal sekerou na kusy, mlynář měl z toho velkou škodu.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: