Historie
Obecná historie:
Podle dochovaných záznamů se datuje vznik firmy od roku 1826. O něco později se převažující a hlavní náplní stala výroba kostního klihu a od roku 1913 i klihu kožního. Jedná se tedy o dlouholetou tradici a zkušenost při výrobě živočišného klihu. V rámci naší filozofie šetrnosti k životnímu prostředí byla s nákladem cca. 1,4 mil. USD uvedena do provozu v roce 1990 moderní biologická čistírna odpadních vod a plynová kotelna.
xxx
Václav Slaný koupil kolem roku 1847 mlýn východně od obce Vladislav na řece Jihlavě a přestavěl ho na textilní továrnu. Jednopatrový objekt s pracovními sály a dílnami severním směrem doplnilo křídlo s byty a kancelářemi. Továrnu vybavil stroji z již zrušené přádelny v Pazderníkově mlýně, v roce 1871 však skončila v exekuci. Koupil ji brněnský továrník Moritz E. Schwarz, později zde hamburská firma Gaedke zřídila provoz na výrobu čokolády, který skončil v roce 1902. O rok později areál koupili společníci Johann Turetschek, Gustav Pisk a Fritz Abeles a začali zde vyrábět kostní klih. Od roku 1917 výrobu rozšířili o kožní klih, umělá hnojiva, tuky a později i parafínové svíčky apod. V roce 1928 firma pod názvem První vladislavská chemická továrna vstoupila do syndikátu továren klihu pod společnou výrobní a obchodní značkou Centroklih, a roku 1933 spolu s dalšími továrnami založila Společnost pro obchod s klihem v Praze. Na konci třicátých let byla továrna rozšířena o další budovy. Po znárodnění byla přičleněna ke Spolku pro chemickou a hutní výrobu, n. p., s výrobou želatiny, kožního klihu, kůžičkového tuku a krmné a hnojivé kostní moučky. Je dodnes v provozu v předválečné podobě, včetně továrního komína, bez větších přístaveb, jen v roce 1990 byla postavena východně nová čistička.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1889 exekuční dražba; přádelna na vlnu a tkalcovna
První světová válka (1914–1918)
1930 První vladislavská chemická továrna ve Vladislavi
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Drdla
Historie mlýna také obsahuje:
1835 Jan Drdla
1847 Václav Slaný
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: