Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1. zmínky v 18. stol.
1823 v dražbě koupil Václav Švimberský, nar. na mlýně ve Struhařově u Benešova, + 1840, předtím mlynařil v Křešíně a Libochovicích. Manž. Terezie roz. Karásková
1840 jako poručník nezl. sirotků Antonín Karásek.
1844 mlýn o 3 složeních na spodní vodu s obytným stavením, sklepy, chlévy a stodolou, s poli 15 jiter 113 1/2 čtver. sáhu, zahradami 115 1/2 čtver. sáhu a ostrůvkem, jakož i vinicí 1 1/2 čtver sáhu prodán v dražbě za 20.000 zl. konv.m. krupaři Janu Hammerlemu z hradčanského Pohořelce z domu U tří zlatých lvích hlav.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Ukončil provoz při regulaci dolní Vltavy v roce 1870, zároveň zrušen a zbořen i jez.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1963 mlýnice ještě střechu měla
1966 bez střechy
2000 okolí mlýna vyklizeno, zříceniny památkově upraveny.
2002 a 2013 zaplaven při povodni
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Švimberský
- Karásek
- Hammerle
Historie mlýna také obsahuje:
1823-1840 Václav Švimberský
1840-1844 Antonín Karásek.
1844- Jan Hammerle
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
