Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Mlýn v Náchodě (Záchodě). Nejstarší zpráva, urbář panství příběnického, jmenuje (r.1379) dva mlýny v Záchodě, k Příběnicům náležící, z nichž se platilo z jednoho 30 grošů, ze druhého 40 gr. ročně. V nejstarší gruntovní knize táborské jmenuje se roku 1442 při trhu v Záchodě jako svědek mlynář Domin. Když se zakládal nový rybník Jordán (1492), byl jím vytopen dolní mlýn náchodský, tehdy Matouši Zachovi náležící, proto byla učiněna s Matoušem smlouva, aby z vody na vary užitek bral až do třetího kolena, zůstávaje rurmistrem města Tábora. Urbář táborský vypisuje, že Zach platí ze mlýna pololetně 15 gr., horní mlynář pak 21 ½ gr. a ze zájezku 4 ½ gr., ale r. 1514 táborští páni prodali stavení s městištěm bývalého mlýna Matoušovi Mikšovi, hořejšímu mlynáři, za 17 kop.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1651 Soupis poddaných podle víry: Šebor Mlynář (35 let), žena Dorota (35), oba katolíci
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
