Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Podle Věry Smolové vznikl ještě za jezuitů, tedy před rokem 1773.
Podle Rolního popsání obce bohutínské z roku 1785 (Kraj Prácheňský, císaře krále statek Starosedlský Hrádek, uloženo v SOA Praha, kart. 359), zde hospodařil Vojtěch Duchoň. Zemřel 6. května 1805 ve věku 100 let, „starostí“ čili na stáří.
Pak se vystřídalo několik majitelů.
1830 Antonín Duchoň
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Kupní smlouvou 9. února 1855 se stal majitelem mlýna Jan Achač, od té doby se mlýnu říká Hořejší Achač.
Achačové na tomto mlýně mají historii se smutným koncem, měli prý moc dětí a bídu, zadlužili se a o mlýn přišli.
30.9.1904 syn Jan Achač ml. s manželkou Marií
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
26.9.1940 po smrti Marie Achačové připadla její polovina mlýna synu Janovi
1941 otec mu postoupil i svou polovinu mlýna
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1785-1805 Vojtěch Duchoň
1830 Antonín Duchoň
1855-1904 Jan Achač
1904-1941 Jan Achač ml.
1941- Jan Achač nejml.
Josef Klempetra (nespolehlivé!):
Mlýn Achač hořejší v Bohutíně
Tenhle mlýn byl v Bohutíně a měl čp. 30. Achačovi - od nichž získal pojmenování - jej vlastnili od roku 1855. První byl Jan, druhý také Jan, jeho syn, s manželkou Marií, a to od 30. září 1904. Po smrti paní Achačové připadla 26. září 1940 její polovina synovi - třetímu Janovi, jemuž jeho otec roku 1941 postoupil i svou polovinu mlýna.
Mlýn Achač hořejší byl o jednom složení a na vrchní vodu, která přitékala z hornolázského lesa.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
