Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn se poprvé objevuje až na mapě pozemkového katastru, a mapě III. voj. mapování, vznikl tedy až koncem 19. století.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
V roce 1917 mlýn vyhořel.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
V roce 1919 zakoupil Jan Bušta spáleniště a následně na něm vybudoval nový mlýn s pilou. Především pila dobře prosperovala a tak byl provoz ve 20. letech 20. stol. rozšířen a zaměřil se hlavně na výrobu železbičních pražců. V té době byla instalovaná lokomobila pro zajištění stabilního provozu pily. Provoz mlýna se naopak utlumoval a posléze sloužil jen pro šrotování krmného obilí. V době největšího rozmachu měla pila na 60 zaměstnanců, v té době si také Jan Bušta nechal postavit novou vilu za mlýnem ve které se nacházela rovněž kancelář a šatny pro zaměstnance. Jan Bušta připravoval rovněž modernizaci a rozšíření mlýna o obilní silo, ale po příchodu ekonomické krize zůstaly plány pouze na papíře.
V roce 1930 vlastní mlýn s pilou Jan Bušta.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Pila byla viditelně provozovaná ještě v roce 1957, v roce 1965 byla dočasně mimo provoz, poté co komunistické vedení provoz pily ukončilo a rozprodalo staré, ale velmi kvalitní strojní zařízení. V roce 1972 si pilu pronajaly státní lesy a instalovaly zde nové, avšak ne moc kvalitní stroje. Mistrem výroby na pile se stal Ferdinand Bušta.
V roce 1990 byla pila navrácena původním majitelům v restituci, ovšem strojní vybavení si museli odkoupit za 500000 Kč. Mlýn s pilou i obytná vilka je stále v majetku rodiny Buštů. Pila byla v provozu do roku 2010, kdy Jan Bušta provoz ukončil, kvůli klesající poptávce. Synovec Jana bušty vypracoval vrámci své bakalářské práce návrh na přestavbu mlýna s pilou pro potřeby turistického ruchu, ale zatím zůstávají rovněž pouze na papíře.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Bušta
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: